Je radar ještě blíže?

Tuto středu začíná v Bukurešti summit členských států NATO a očekává se, že na něm budou pokračovat jednání na známé téma protiraketového deštníku, čili také radarové základny u nás. Přičemž cestička k vybudování součásti amerického zařízení se podle všeho zvolna umetá. Leccos tomu aspoň napovídá.

0:00
/
0:00

Američanům je od počátku jasné, že věc musí vyjednat nejprve s Moskvou a když budou mít úspěch, pak už by se mělo bez větších obtíží překonat i vše ostatní. To jest jak v Polsku, kde mají stát sila se střelami, tak u nás přesvědčit většinu veřejnosti k čemuž by měl - aspoň pokud jde o Českou republiku - významně přispět pozitivní postoj sociálních demokratů. Ti v posledním roce vystupovali ovšem proti radaru stále silněji, což se mohlo zdát jako směsice populismu a běžné opoziční praxe, když vláda je v pro. Ale nebylo třeba pochybovat, že pokud Rusko za určitých podmínek na deštník takříkajíc "za humny" přece jen kývne, vše bude zcela jinak.

A minulý týden náhle hlásil ze své cesty do Moskvy předseda ČSSD Jiří Paroubek, že je prý rusko-americká dohoda na spadnutí. A že to má od předsedy zahraničního výboru Státní dumy Kosačova. Paroubek si sice neodpustil rýpnutí do Topolánkova kabinetu, neboť podle něho za postupné rozptylování ruských obav z protiraketového zařízení může především polská vláda. Ale z jeho slov nicméně nepřímo plynulo, že když Rusové kývnou, nebude mít s radarem sociální demokracie žádný větší problém. A pak už si lze velmi dobře představit, že radar přestane radar vadit i značné části veřejnosti.

Celé to pak bude poněkud paradoxní. Jedním z hlavním protiradarových argumentů přece bylo, že po letech vazalství vůči SSSR nepotřebujeme nyní poklonkovat Američanům. Ale mohlo se naproti tomu také klidně říct: vždyť naopak stále podléháme Rusům! Protože když oni říkají ne, tak my také nesouhlasíme. A nyní dokonce, pokud oni souhlasí, my klidně nad celou věcí mávneme rukou. A ještě: nechtěli jsme na naši půdu vpustit americké vojáky. Ale jestliže budou Rusové provádět na radaru smluvně zajištěné inspekce, pak k nám znovu Rusy klidně pouštíme! Aniž bychom s nim měli nějaké spojenecké dohody. Ale o tom už se veřejná rozjitřená diskuse jako v posledních měsících nad zásadním ano či ne, zřejmě nepovede.

Ale ten, kdo si například jako český ex-prezident Václav Havel, ale konec konců i současný prezident Václav Klaus, i když to neříká tak vyhraněně, myslí, že radar by u nás měl stát a že spojenectví s USA je pro nás klíčové, a že máme vůči Američanům i určitý dluh, nebude případný obrat veřejného mínění a sociálních demokratů po ruském schválení zesměšňovat. I když Jiří Paroubek ještě před měsícem hrozil svým zákonodárcům, že pokud by zvedli ruku pro radar, ocitnou se v příštích volbách na nevolitelných místech kandidátek.

Pro věcnost ještě připomeňme, že před několika dny jednali na protiraketové téma Američané i s ministryní zahraničí Riceovou v Moskvě, Rusové pak bezprostředně na to ve Washingtonu a padala slova o "dobré diskusi". A inovovaná strategická dohoda mezi oběma velmocemi, týkající se širších otázek než ten této, by měla být uzavřena doslova co nevidět. Buď ještě tento týden v Bukurešti, kam přijede jako host ruský premiér Putin, anebo na dvoustranném následném setkání Putina s Bushem příští týden v Rusku. Vzhledem k tomu, že USA jsou asi připraveny ustoupit až po zapojení Ruska do projektu, patrně se radar u nás a sila v Polsku počínají blížit realitě. Vedle zásadní dohody USA - Ruská federace jsou pak věci kolem ladění naší smlouvy s Američany poměrně podružné. Jde v nich také například o ekologické normy, neboť ty americké jsou přísnější. A pak také o odkaz na americké právo v případě, že se někdo z posádky radaru dopustí čehosi nekalého. Ostatně obě strany i tady spějí ke kompromisu. Plácne-li si Bush s Putinem (správně by měl ovšem s Medvěděvem a ten u toho formálně bude muset být), pak už je prakticky všechno ostatní více méně podružné. Protestovat jistě budou dál například čeští a moravští komunisté i různí aktivisté. Což je jejich svaté právo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .