Jerry Lee Lewis

18. listopad 2006

Jerry Lee Lewis se proslavil jako zpěvák a rokenrollový pianista boogie woogie. Jeho muzikantská dráha byla provázena řadou skandálů. Do svých 55 let byl například šestkrát ženatý. A to dokonce i se svou třináctiletou sestřenicí. Jeho první velký hit byla v roce 1957 píseň Whole Lotta Shakin' Goin' On... Lewis byl hudebně činný i ve svých jedna sedmdesáti letech. Letos 6. listopadu vydal CD Last Man Standing jako ohlédnutí za svou padesátiletou hudební kariérou.

Podobně jako Elvis Presley i Jerry Lee Lewis začínal jako zpěvák v kostelním sboru církve First Assembly of God. Kromě cizoložství a opilství se tu odsuzovalo všechno, co bylo považováno za "světské", včetně tabáku, kosmetiky, televize, kina a tancování. Teenageři, jako byli Elvis a Jerry Lee, proto žili v téměř neúnosném napětí. Být "světský" neznamenalo jen riskovat společenskou ostudu, ale také možnost věčného zatracení! Hrát rock'n'roll, potulovat se po špinavých putykách, kde se lidé opíjeli a tancovali, oslavovat chtíč, to znamenalo vybrat si hříšný život a směřovat do pekla. Síla a obrovský hudební náboj v hudbě Jerryho Lee Lewise vycházely pravděpodobně z tohoto napětí. V případě Jerryho Lee Lewise to bylo silné a dlouhodobé. V mládí se potácel mezi opilstvím, kázáním a hraním v místních bluesových klubech. Jako teenager chtěl být kazatelem a zapsal se ke studiu na biblickém institutu, odkud ho po třech měsících vyloučili, protože při jednom ranním shromáždění zahrál hymnus "My God is Real" jako boogie-woogie. To, že uměl hrát rychle na piano, se v církvi vysvětlovalo jako dar od ďábla. A možná si to myslel i on sám.

Když v roce 1957 nahrával svůj největší hit "Great Balls of Fire", dvojsmyslnou píseň plnou sexuální vášně a neurčitých letničních vizí "ohnivých koulí", zásluhou zvukového technika zůstal zaznamenán živý vhled do duchovního napětí, ve kterém Lewis žil. Ukončil nahrávání slovy, že rock'n'roll je "světská hudba" a kdo se chce přiblížit Bohu, musí zůstat světem neposkvrněný. Producent, Sam Phillips, který produkoval také nahrávky Elvise Presleyho a znal dobře Bibli, se Lewise snažil uklidnit tvrzením, že rock'n'roll vnáší do světa dobro, protože dokáže lidi potěšit. "Můžete dělat dobro, pane Phillipsi. Můžete mít laskavé srdce... můžete pomáhat lidem..." A dodal: "Můžete lidi spasit..." - "Ne! Ne! Jak může ďábel spasit duše? O čem to mluvíte?" vybuchl Lewis. "Rock'n'roll nikoho spasit nemůže. Mám v sobě ďábla. Kdybych ho v sobě neměl, byl bych křesťanem."

Jerry Lee Lewis: The Definitive Collection

Přesvědčení, že je zatracen, Lewise pronásledovalo velice dlouho. Pil, bral drogy, byl násilnický, rozváděl se, zemřely mu dvě ženy a syn. Časopisu Rolling Stone v sedmdesátých letech řekl: "Vychovávali mě jako dobrýho křesťana. Ale nepovedlo se jim to. Řekl bych, že jsem byl asi moc slabej." V 80. letech však svůj názor, zdá se, změnil. V roce 1982 v jednom z rozhovorů říká: "Že by to byla ďáblova hudba - tomu teda nevěřím. Je to hudba od Boha. Všechno přece patří Bohu, ne?" Na otázku, jaká moc ho tedy uchvátila, odpověděl: "Moje moc.V krvi je přece taky moc a tak je i v Jerry Lee Lewisovi. Dal mi jí Bůh. Asi jsem jí nevyužil jaksepatří, ale to už je moje věc."

Ve zvukové podobě příspěvku byly použity ukázky z těchto písní J. L. Lewise:
Whole Lotta Shakin' Goin' On
Great Balls of Fire
When The Saints Go Marchin In

0:00
/
0:00
autor: Karel Vepřek
Spustit audio