Jistota a pocit bezpečí při cestě na dovolenou - můžete si zkontrolovat stav autobusu
Nehody autobusů nejsou tak časté jako nehody osobních aut. Často ale bývají tragické. V novějších zájezdových autobusech se proto musíme poutat, jinak nám hrozí pokuta do dvou tisíc korun. Před delší cestou bychom se ale měli zajímat i o technický stav autobusu a i coby laici si některé věci můžeme zkontrolovat.
U větších dopravců s novými autobusy mají řidiči většinou povinnost si autobus před cestou zkontrolovat. Ostatně, zákon nařizuje kontrolu každého vozidla před každou jízdou každému řidiči. „Řidič se musí zkontrolovat před jízdou úkony jako únik oleje, únik vody, případně doplnit. Dále kontrola upevnění kol včetně kolových šroubů. Řidič má před jízdou za povinnost obejít autobus a zkontrolovat všechny prvky, které se zkontrolovat mají – utažení kol, osvětlení vozu, jestli fungují stěrače, jestli má provozní kapaliny.“
Problémy se objevují spíše u malých dopravců, kteří provozují starší autobusy. „Nejhorší kategorie autobusů jsou taková vozidla, která provozují různé tělovýchovné jednoty, hasičská sdružení, různé spolky, kde se skutečně uchovávají muzeální kousky a tam už je to po otázce technického stavu někdy skutečně na hraně,“ popisuje ze svých zkušeností Pavel Bergman z Centra služeb pro silniční dopravu.
Ačkoliv podrobná kontrola autobusu je na silnici bez rampy nemožná, základní věci si může zkontrolovat i laik – pouhým pohledem. „Jestli to je nebo není orezlé, v jakém stavu to má pneumatiky a při nástupu do autobusu už vás může upoutat to, jestli má u oken s nouzovým výlezem kladívka. Pokud ne, už to je první signál toho, že autobus nemusí být tak úplně v pořádku,“ upozorňuje Pavel Bergman.
Pneumatiky
S rizikovými autobusy se technici setkávají při svých kontrolách poměrně často. „Jedná se především o pneumatiky, nesourodost pneumatik – každý pes jiná ves, jak se říká. A zejména potom je vidět, že mnoho těchto starších autobusů jezdí na protektorech a pneumatikách, které konstrukčně neodpovídají požadavkům, za nichž bylo vozidlo schváleno do provozu. Pneumatiky bývají často poddimenzovány.“
Není výjimkou, že při kontrole autobusů odhalí policie s techniky i autobus, který je doslova život ohrožující. Jako například jeden při kontrole na hraničním přechodu Hatě. „Policisté zastavili autobus, který se vracel z Itálie a kromě totálně sjetých pneumatik, byl krok brzdy téměř 16 centimetrů, což znamená, že autobus na přední nápravu vůbec nebrzdil,“ říká.
Nejčastěji je ale příčinou nehody autobusu únava řidiče. Jeho kondici ovšem nemáme prakticky možnost zkontrolovat. „Mělo by vám být podezřelé minimálně to, pokud usednete do autobusu, který účastníky zájezdu sváží z půlky republiky a v konečné stanici po nastoupení posledních cestujících řidič dál pokračuje v jízdě směrem na jih. Jinak vy jako běžný cestující si můžete na hodinkách kontrolovat, jestli se řidiči mění alespoň po čtyřech a půl hodinách.“ To je jediné, co zkontrolovat můžeme. Těžko zjistíme, co dělal řidič předtím, než usedl za volant, zda se například nevrátil z jiného zájezdu a podobně.