Jom ha-šoa a Pochod živých umožnily zavzpomínat na oběti holocaustu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mladá žena čte jména obětí holocastu během pietní akce k Jom ha-šoa na pražském náměstí Míru 28. dubna 2014

Den památky obětí holocaustu známý jako Jom ha-šoa je od roku 1953 státním svátkem Státu Izrael. Toho dne si připomínají Židé i nežidé po celém světě 6 miliónů obětí největšího pogromu v dějinách zvaného holocaust nebo také šoa. U nás se pietní akce konaly v Praze, Brně, Kutné Hoře, Sušici, Liberci a Olomouci. 80 mladých Čechů se navíc spolu s 80 Němci a 80 Slováky vypravilo do Osvětimi, aby se zde zúčastnili tzv. Pochodu živých.

Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě zorganizovala tento program pro studenty proto, aby mohli zakusit atmosféru jednoho z nejtemnějších míst naší planety a mohli se setkat s těmi několika žijícími pamětníky, kteří zde byli v mládí vězněni.

Kdo Pochod živých začal organizovat a proč? Vysvětluje Mojmír Kallus, vedoucí české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě:

Pochod živých v Osvětimi-Březince

„Pochod živých, tedy pěší pochod z Osvětimi do Birkenau, začali organizovat francouzští Židé někdy v 80. letech, protože měli obavy z rostoucího antisemitismu, protižidovských předsudků a také popírání holocaustu. Je to tedy program primárně určený pro mládež a postupně organizátoři otevřeli možnost účasti také sekulárním školám a výslovně křesťanům. Naše česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém se díky podpoře Evropské komise účastní tohoto pochodu svým vlastním projektem každoročně od roku 2008.“

Mladí lidé od nás přijeli na Pochod živých dobře připraveni, takže autentické prostředí Osvětimi na ně silně zapůsobilo. V dotazníku, který po skončení akce vyplnili, mnozí uvedli, že je tato zkušenost poznamená na celý život.

Pochod živých v Osvětimi-Březince

Z Osvětimi se Češi, Němci i Slováci přesunuli v pondělí večer do Třince, kde v úterý proběhlo společné setkání všech tří výprav. Jaký byl jeho smysl?

„Je to příležitost reflektovat ten emocionálně velice silný zážitek z předchozího dne. Tak tomu bylo i letos. A nejvýznamnější asi je moment setkání s druhými, ať už jsou to pamětníci nebo vrstevníci z jiných zemí. Konkrétně jsme zažili velmi dojemné chvíle, když mladí Němci hovořili o tom, jak se zpočátku jejich německé vlajky na pochodu setkávaly s nepochopením až nevraživostí, ale když se pak dali s těmi druhými do řeči, tak všichni konstatovali, že mladí Němci mají velmi dobře zformulováno, proč tam jsou, že se nechtějí vyhýbat své historické odpovědnosti a že jsou tam právě proto, aby se něco podobného nemohlo už nikdy opakovat. Takže taková setkání často končila v obětích a v slzách.“

Říká Mojmír Kallus. Jom ha-šoa si připomněli lidé i na dalších místech republiky. Nejčastěji tak, že se sešli a předčítali jména spoluobčanů, kteří pocházeli z jejich města a stali se obětí holocaustu.

Návštěvnice akce k Jom ha-šoa na pražském náměstí Míru listuje publikacemi k tématu

... Frankl Karel, Fišek Arnoš, Fišer Arnošt, Fišer Ota, Fišerová Anna, Fišerová Josefína, Freundová Kamila, Freundová Matilde, Fürt Arnošt...

Takto zněla jména židovských občanů Sušice, kteří nepřežili holocaust. Letos navíc vyhlásila Terezínská iniciativa u příležitosti svátku Jom ha-šoa soutěž pro školy s mottem „Mít své místo. Židé a Romové – naši spolužáci před holocaustem a dnes.“ Díky takovým a podobným akcím by se mohli stát alespoň někteří mladí lidé na jakékoli projevy antisemitismu a rasismu citliví. A to je dobře.

Lidé čekají ve frontě na pražském náměstí Míru, aby mohli přečíst jména obětí holocaustu u příležitosti Jom ha-šoa
autor: Petr Vaďura
Spustit audio