Josef Božek, přední český mechanik a propagátor parní síly

23. červen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru
0:00
/
0:00

Konstruktér nejmodernějších strojů své doby, parovozu a parní lodě, působil v českých zemích na začátku 19. století, v období průmyslové revoluce.

Na konci 18. století dochází k zásadním objevům ve fyzice, především pak v termodynamice. Roku 1769 byla parní síla použita k pohonu trojkolky, čímž se počíná historie parovozů - teoretické poznatky se definitivně převedly do praxe. V roce 1785 zdokonalil James Watt parní stroj. Po napoleonských válkách byl pak parní stroj poprvé přivezen do Čech, kde ho dostal na starosti právě Josef Božek.
Božek, narozený roku 1782, měl k mechanice blízko od malička – vyrůstal v rodině mlynáře a ozubená kola mlýnu ho pak už provázela po celý život, a to je na dráze konstruktéra, tak hodináře. Už během studií na Stavovském polytechnickém ústavu vytvářel pohyblivé protézy, vrcholným obdobím jeho kariéry se však staly parní stoje. Roku 1815 na základě dřívějších modelů sestrojil vlastní parovůz, de facto dřevěný kočár, poháněný silou páry převáděné z kotle pod vozem do kol; parovůz se ovládal za pomocí řídítek.

Díky finanční podpoře vlastenecké šlechty investující do českých vědců a techniků získal Božek prostředky na veřejnou produkci svého stroje a tak se v Praze uskutečnila druhá jízda parovozu v Evropě i v dějinách. Uznání, které Brožek sklidil od přihlížející aristokracie i od kolegů z oboru ho pak motivovalo k dalším aktivitám. Roku 1817 přichází se zásadní modifikací parovozu – parní sílu nyní využil pro pohon lodí, dosud se spoléhajících na pádla či plachty. Dodejme, že první parník Clermont, sestrojený Američanem Fultonem, vyplul teprve v roce 1807. Rozdíl pouhých deseti let ukazuje, že české země se na tomto poli držely v první linii.
Samotný Josef Božek však měl důvod i ke skepsi. Když v červenci 1817 poprvé předváděl svou paroloď (a to souběžně s parovozem, opět za přihlížení zemské šlechty), pokazil mu náladu projev dnes prý už u nás neznámé lidské vlastnosti – někdo mu během akce ukradl pokladnu se všemi penězi. Pro Božka to byl o to větší problém, že kvůli svým strojům se značně zadlužil. Hořkost z krádeže ventiloval agresí – v návalu zuřivosti své stroje ještě ten den rozbil. Na parní sílu pak až do své smrti v roce 1838 zcela zanevřel.

Portrét Josefa Božka od neznámého autora

Vysíláno v Planetáriu č. 26/2012, 23. června – 2. července.

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.

autor: Adam Vidner
Spustit audio