K čemu se o Velikonocích používá paškál
Zelený čtvrtek a Velký pátek jsou už za námi. Křesťané si při nich připomněli Kristovu poslední večeři s učedníky, jeho umučení a smrt. Dnešek – Bílá sobota – odkazuje ke dni, kdy ležel Ježíš v hrobě, a věřící se připravují, aby zítra oslavili jeho vzkříšení. Protože podle židovské tradice začíná den už po setmění dne předcházejícího, začíná i křesťanská nedělní oslava během dnešní noci.
Chvalozpěv Exultet zaznívá každý rok po setmění na Bílou sobotu v kostelích po celém světě. Nejinak tomu bude i letos. Bohoslužba, při níž křesťané oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání, začíná v setmělém kostele, u jeho vstupu se zapaluje oheň a od něj paškál, obvykle půlmetr až metr vysoká, několikakilová svíce.
„Je to svíce ze včelího vosku, která se už od 4. století používá o Velikonoční noci. A symbolizuje jednak Krista, kdy lidství je ta svíce sama a božství je ten plamen. A zároveň tím pádem symbolizuje, co se o Velikonocích má stát s námi, aby v našem lidství bylo více toho božího.“
Vysvětluje kněz Jan Houkal.
„Velikonoční vigilie sama má čtyři části a první její částí je právě slavnost velikonoční svíce, kdy se před kostelem požehná rozžatý oheň. Při tom se připravuje ta svíce, kdy symbolicky, dnes už ta svíce je předpřipravená, se do svíce vyrývá kříž, letopočet a písmena alfa a omega – začátek a konec. A potom se svíce vnáší do ztemnělého kostela.
První část velikonoční vigilie končí chvalozpěvem na velikonoční svíci. Je to vlastně takové vyzpívané kázání o smyslu symbolu svíce symbolizující Kristovo zmrtvýchvstání, ten chvalozpěv je taktéž starobylý. Měl by ten chvalozpěv zpívat jáhen.
Název Paškál je odvozen od hebrejského, potom pořečtěného a polatinštěného pascha.
„Což znamená vyjití, jak už ve Starém zákoně bylo nazýváno vyvedení z Egypta a pak novozákonní Kristovy Velikonoce.“
Ve středu dění je paškál skutečně jen o Velikonocích.
„Hoří přes celou dobu velikonoční, tedy těch 40 až 50 následujících dní. Pak se používá ve chvílích při liturgii, které jsou svázány se křtem, jednak při samotném křtu, při pohřbu, když jdou děti nebo dospělí k prvnímu svatému přijímání a při biřmování.“
Paškál se staví na speciální svícen, který je určený pouze pro něj, dodává Jan Houkal:
„Ten svícen by měl být natolik vysoký, aby byl vidět ze všech míst kostela. Ve velikonoční době je umístěn co nejblíž oltáře. Potom se paškál se svícnem přemisťuje ke křtitelnici, která nemá být v presbytáři poblíž oltáře.“
Paškály se vyrábí například v chráněné dílně Charity v Paloníně:
„Vyrábí je děvčata, která mají zdravotní problémy, například se zády, jsou velmi šikovná, ale na trhu práce se hůře uplatňují.“
Vysvětluje vedoucí dílny Eva Vařeková.
„V dílně na svíce zdobí velikonoční motivy, výzdoba musí obsahovat kříž, alfa a omega a letopočet. Zbytek se odvíjí od přání zákazníka. Máme zhruba 20 námětů.“
Farnosti si paškály začínají objednávat už na podzim.
„Začínáme s výrobou někdy v prosinci a pokračujeme do Velikonoc, protože výroba se odvíjí od poptávky. Letos za to období jsme vyrobili asi 800 paškálů.“
Dodává Eva Vařeková.
