Kalvínův comeback v USA

V Americe znovu ožívá učení reformátora Jana Kalvína. Rozsáhlý článek věnuje tomuto fenoménu list Christian Science Monitor pod názvem „Křesťanská víra – kalvinismus je zpátky“. Článek začíná v zajímavém sboru baptistické církve ve Washingtonu na Capitol Hill, tedy nedaleko Kongresu a Bílého domu. Zhruba 200 žen tam pozvalo stejný počet svých přítelkyň na čaj, kávu a zákusky – a samozřejmě rozhovory.

Za vším je evangelizace, která je stejná jako v 16. století. Promlouvá žena jménem Kasey Gurley o tom, jak byla neposlušná, milovala vlastní pohodlí a byla se sebou spokojená. Ale jako ve Starém zákoně – pohodlnost jí přivodila Boží hněv a nakonec i utrpení. „Nikdy nebudeme bezpečné ve svých dobře míněných záměrech“, pokračuje a mluví o Kristu, který ji od toho všeho vysvobodil. Její svědectví není žádné „křesťanství pro hlupáky. Čtyři stovky žen ji tak napjatě poslouchají, že je slyšet každé cinknutí lžičky o šálek.

Před pěti sty lety smířilo učení Jana Kalvína křesťanství a západní myšlenky o kapitalismu, demokracii a náboženské svobodě. Byl to on, kdo vyzdvihoval hodnoty Puritánů, jež posléze formovaly charakter Ameriky. Tato teologie se překvapivě vrací a stává se výzvou jiným myšlenkovým směrům, jež jsou zaměřené na prosperitu jednotlivce a materialismus. Kalvínova představa Boha, který je všemohoucí a rozhoduje naprosto ve všem, si získává spoustu srdcí. Překvapivě především v řadách mladé generace.

Ke Kalvínovi se hlásí nejméně 10 % kazatelů a duchovních ze Southern Baptist Convention, což je největší organizace amerických protestantů. Mezi čerstvými absolventy teologických fakult je procento ještě vyšší – Kalvína následuje až třetina budoucích duchovních. Fenomén přichází ve chvíli, kdy se objevil průzkum veřejného mínění, který ukázal, že stále méně Američanů se identifikuje s křesťanstvím. Časopis Newsweek dokonce prorokoval, že nastává konec éry „křesťanské Ameriky“.

Teď ale přicházejí noví kalvinisté, kteří se vracejí k zapomenutým doktrínám. Podobají se Puritánům z dob zakládání Ameriky, ačkoliv nenosí typické kraťasy a paruky. Je to jenom období nostalgie a revolty proti populárnímu vykreslování Ježíše jako kamaráda? A kam vlastně směřuje vývoj náboženství v Americe? Když slyší běžný člověk ve Spojených státech jméno Jan Kalvín, na mysli mu vytane „předurčení“ – kontroverzní myšlenka, že Bůh předem určil všechno, co se kdy má stát, včetně toho, kdo bude nebo nebude spasen.

Co zůstává zapomenuto, jsou myšlenky, jež se staly základem protestantské víry. A také způsob, jakým Kalvín kázal, když detailně procházel například knihu Skutků neuvěřitelných 5 let. Kritici v něm vidí teokrata, který dokázal být krutý – jeden člověk byl kvůli němu upálen. Tito lidé tvrdí, že Kalvín změnil Ženevu ve město, kde vládla nerealistická, fatalisticky laděná ideologie. Obdivovatelé pro změnu upozorňují, že Kalvín oprášil základ křesťanského pohledu na svět, v centru kterého je Bůh.

„Ať se nám to líbí nebo ne, Kalvín byl jedním z těch, kdo nejvíc ovlivnili náš moderní svět“, konstatuje profesor z Alabamy Gerald Bray. Myšlenky demokracie, otevřeného trhu kapitalismu a rovných příležitostí zakotvily v Ženevě a na své časy se staly příkladem, že daný model může fungovat. Kalvínův vliv na Ameriku je pak zcela bez debat. Patriotismus, pracovní etika, touha po rovnosti všech lidí, veřejná morálka a některé prvky demokracie se tam šířily prostřednictvím kalvinisticky smýšlejících Puritánů z Nové Anglie.

V jistém smyslu je návrat Kalvína do Ameriky nečekaný. Moderní křesťanství je až příliš zaměřené na věty jako „dokážeš to“ nebo „pomůžeme ti“. Až příliš ho vystihuje kniha s názvem „Sedm kroků k životu s využitím tvého plného potenciálu“. Striktní následování Bible se zdá být v rozporu s takovou filosofií. Přesně to ale kalvinisté propagují. Tvrdí, že je mylný převládající pohled na náboženství jako na kolekci, ze které si člověk vybírá pro sebe ty nejchutnější kousky. Podle nich je to s vírou jako s lékařskou diagnózou – jde v ní o objektivní realitu.

Kalvinistický přístup k životu může reflektovat fundamentální změnu v náboženském obrazu Ameriky. Je v protikladu ke zmíněnému evangelikálnímu obrazu Ježíše jako kamaráda. Autorka bestsellerů Philis Tickleová tvrdí, že jde o reakci na uvolnění hodnot a struktur a experimentování mimo tradiční křesťanské učení. Lidé znovu zatouží po jasných základech a pravidlech. Takový jev se podle ní objeví zhruba každých 500 let – a tímto tvrzením uzavírají svůj článek noviny Christian Science Monitor.