Kdy zvíře potřebuje lidskou pomoc?

3. leden 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Srneček

3. ledna přišli do vysílání Rádia Junior hosté ze Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Pátku - Luboš Vaněk a Marta Bryndová.

První zvíře Luboš Vaněk zachránil, když mu bylo 10 let. Byla to mladá poštolka vypadlá z hnízda.

V dospělosti (v roce 1984) vybudoval na pozemku u svého domu záchrannou stanici pro zvířata z volné přírody. Mnohá se po vyléčení vrátila zpět a mnohá zůstala. Třeba výr africký Viktor. V naší přírodě samozřejmě nežije, zřejmě uletěl nějakému chovateli. Nyní je "mazlíkem" stanice. A není sám.

Společnost lidí si oblíbil i jezevec, samec vydry říční, srnec s poraněnou nohou. Dozvěděli jsme se, že největší pták žijící na území ČR je labuť velká. Hádali jste všechny možné druhy od albatrosa, po dropa, výra, orla mořského, a na labuť jste skoro zapomněli. I když labuť všichni znají a většina ji i někdy krmila. Tak jsme si alespoň řekli, čím se taková labuť má v zimě přikrmovat, že by to neměly být jen suché housky, ale třeba i krouhané zelí, a hlavně zrní.

A co ještě jste si měli zapamatovat?
 
Co dělat, když v přírodě uvidíte zvíře a zapochybujete, zda je v pořádku?
  1. Vždy přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka. 

  2. Nalezená ptáčata vyzvedněte na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), matka je najde a nakrmí. 

  3. Na srnčata, kolouchy či malé zajíčky nesahejte, nechte je na místě, matka bývá nedaleko a postará se o ně. 

  4. Sbírejte jen viditelně poraněná zvířata. 

  5. Nenechávejte si v péči mláďata volně žijících živočichů bez odborné konzultace, jako domácí mazlíčci jsou nevhodní a často se pak stávají nebezpeční svému okolí. 

  6. V případě jakékoliv pochybnosti kontaktujte záchrannou stanici 

 

Poslechněte si celé povídání o zachraňování zvířat.
Moderovala Veronika Hájková.

autor: Redakce Rádia Junior
Spustit audio