Klub českých turistů Krásná Lípa získal unikátní československý hraniční sloup. 85 let ležel ve sklepě
Krásnolipským turistům se podařilo získat původní sloup, který vymezoval hranice Československé republiky. Stál pravděpodobně u dnes už zaniklé obce Fukov ve Šluknovském výběžku.
Odtud si ho po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 odvezli obyvatelé Schirgiswalde. V této saské obci ležel ocelový sloup 85 let ukrytý ve sklepě.
Turisty přivítal v malém městském muzeu v Schirgiswalde Mattias Jung s několika chlapy, kteří pomohli 140 kilogramů těžký ocelový sloup naložit na valník. „Teď se musí skupina rozmístit kolem sloupu,“ dává pokyny Jiří Rak, bývalý ředitel destinačního fondu tu dnes funguje jako překladatel. Nějaká improvizace, pár chlapských rukou a sloup v pozoruhodně dobrém stavu si během deseti minut hověl na korbě auta.
„ Je krásný, nádherný!“ září spokojeností předseda krásnolipského klubu Václav Hieke. Dva roky se díky dobře fungující přeshraniční spolupráci snažil sloup získat, teď konečně došlo na převoz. „V roce 1938 lidé z Schirgiswalde jeli na hranici a sloup odřízli,“ začal vyprávět Mattias Jung, místopředseda schirgiswaldského betlemářského spolku, jak se tu vlastně netradiční trofej po obsazování pohraničí ocitla, „pak přišla politická změna a sloup tu zůstal schovaný.“
Otec Mattiase Junga byl ředitelem tamního muzea a než zemřel, požádal svého syna, aby dohlédl na to, aby se sloup vrátil domů.
Kde bude sloup, který na sobě má vertikálně umístěnou vlajku a lva z malého československého znaku, stát, je už skoro jisté. „Favoritem je bývalá strážnice na křižovatce u výjezdu na Rumburk,“ upřesnil Václav Hieke, který se ještě chce s vojenskými historiky bavit o tom, zda bude potřeba ocelový sloup zrestaurovat.
Celkově bylo na československých hranicích osazeno 239 takových sloupů, těch původních, v dobrém stavu se jich ale do dnešních dnů dochovalo jen málo.
Související
-
Jeden z nejaktivnějších spolků německé menšiny sídlí v Kraslicích. Theobald Andreas Scharnagl
Tentokrát si povídáme s Petrem Rojíkem ze Spolku Němců a přátel německé kultury v Kraslicích. Loni se spolku podařilo uspořádat 24 akcí, tedy každých 14 dnů jednu.
-
Česko-německé kořeny jako inspirace pro studium evropského práva
Katharina Dirriglová vystudovala práva a překladatelství na Univerzitě Karlově v Praze. Teď na Úřadu vlády ČR zkoumá, zda jsou návrhy zákonů slučitelné s evropským právem.
-
Na Cínovci se při sousedském setkání budou ochutnávat české a německé koláče
Před kostelem na Cínovci na Teplicku se v neděli odpoledne setkají sousedé z obou stran česko-německé hranice. Ochutnají koláče, které si navzájem donesou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
