Články17. února  2019 v 11:20  

Argentinská Moravanka se chce podívat do Česka

Argentinská Moravanka - Foto: Pavlína Řeháčková

Argentinská MoravankaFoto: Pavlína Řeháčková

První velká česká kolonie začala vznikat v argentinském Chacu na začátku 20. století. Češi se tu stali odborníky na pěstování bavlny. Jejich potomci se dodnes scházejí a tančí v souboru Moravanka, někteří i víc než deset let. O to, aby tu čeština nevymizela, se stará učitelka Pavlína Řeháčková. Napadlo ji, že by krajanům určitě pomohla návštěva České republiky.

Do argentinského Chaca přišly v roce 1913 první dvě rodiny - Novotní a Šašvatovi. I když zažili mnoho nesnází, jako třeba nálety kobylek, stali se brzy prvními odborníky na produkci bavlny v Chacu. Díky jejich úspěchu sem přišly další české rodiny, hlavně z Velkých Bílovic. A jejich potomci hrají významnou roli v této oblasti dodnes. 

„Provincie Chaco je na severu Argentiny poblíž hranice s Paraguayí. Od Buenos Aires je to asi tisíc kilometrů. Je to nehostinná oblast, velice horká, v létě je tu až 50 stupňů. Chaco není jen provincie, je to i přírodní oblast, která se ještě rozprostírá v Paraguayi a v Bolívii. Převládá tu zemědělství", přiblížila místo, kde krajané žijí, učitelka Pavlína Řeháčková, která se stará o to, aby čeština v Chacu nevymizela. 

Argentinská Moravanka - Foto: Pavlína Řeháčková

Argentinská MoravankaFoto: Pavlína Řeháčková

Řada krajanů tancuje v souboru Moravanka, který je složen ze čtyř věkových kategorií. 

„Nejmenším jsou tři roky a končí to dospělými ve věku 65 let. Je to folklorní soubor. Většina písniček, na které tančíme, jsou z oblasti Moravy nebo Slovenska. Nejvýznamnější je skupina mladých mezi 15 až 25 lety. Těch je třicet, a většina z nich tančí v souboru poměrně dlouhou dobu, víc jak deset let. Věnují tomu opravdu hodně volného času. Tenhle rok mají zkoušky až čtyři krát týdně, je to už jejich životní styl". 

Kdo přišel s nápadem zajet se podívat do Čech? 

„Přišla jsem s tím já. Každý den hledám nějakou motivaci, aby si děti pořád udrželi zájem o českou kulturu a hlavně o studium českého jazyka, což je někdy obtížné, protože český jazyk není jednoduchý, a Česká republika leží daleko. Myslím si, že k posílení vztahu by mohla pomoci tahle cesta. Zároveň by to byla i odměna pro ty, kteří už tančí velice dlouho". 

Co už jste pro to podnikli? 

„Vypsali jsme projekt na Startovači, kde prezentujeme video, na kterém se představuje Moravanka". 

Argentinská Moravanka - Foto: Pavlína Řeháčková

Argentinská MoravankaFoto: Pavlína Řeháčková

Představuje se v něm i Pavlína Řeháčková: 

„Proč jsem tady? Protože právě v tomhle městě se nachází jedna z největších krajanských komunit Čechů a Slováků v celé Latinské Americe. Je tomu tak díky příchodu dvou rodin, které přišly v roce 1913 sem do Chaca. Byl to Petr Šašvata a Jan Novotný, a položili základ pěstování bavlny, což byla specialitka Čechů, kteří sem později přišli. V roce 1917 už tady bylo 23 českých rodin. Dodnes se tu nachází spousta krajanů, kteří mluví výborně česky". 

Pavlína Řeháčková je v Argentině druhým rokem, a žáků tu má dostatek. 

„Většina jsou děti krajanů. Já učím na více místech, ale tady v Sáenz Peňa mám přes 20 dětí a přes 30 dospělých, takže dohromady přes 50 lidí. Velká část mých studentů tančí v tanečním souboru Moravanka". 

Co děti ve škole nejvíc baví? 

„Pexeso, díky kterému si rozšiřujeme slovní zásobu. Vždycky se snažím podat jim češtinu v nějaké lidské formě, aby zapomněli na to, že se učí česky, a mysleli si, že si hrají. Ta hodina musí být hodně aktivní". 

Argentinská Moravanka - Foto: Pavlína Řeháčková

Argentinská MoravankaFoto: Pavlína Řeháčková

Co vede k učení češtiny dospělé? Jsou to pouze krajané, nebo i jejich partneři? 

„Většinou jsou to krajané, jejich partneři přichází do české školy také, ale s ohledem na náročnost jazyka vydrží jen vytrvalí jedinci. Máme dokonce studenty, kteří nemají žádné spojení s ČR, ale mají zájem studovat tento jazyk, a v budoucnosti si s tím třeba otevřít dveře pro možnou práci v ČR. Ale většina jsou Češi nebo Slováci". 

Když teď po dvou letech hodnotíte svůj pobyt, splnilo to vaše očekávání? 

„Celkově jsem věděla, do čeho jdu. Ale co mě překvapilo, je jejich úsilí. Krajané pracují v Unión Checoeslovaca každý den. Každý den se schází minimálně na tři hodiny odpoledne, a řeší se otázka prezentace české kultury, výuka českého jazyka, pořádání akcí. Nejvíc mě překvapilo to úsilí, které tomu věnují. Proto mě napadla myšlenka přijít s tímto projektem, protože si myslím, že by si to zasloužili". 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas