Litoměřické muzeum připomíná 600. výročí Husovy smrti. I to, co se dělo po ní

Výstava přibližuje také proměny víry, kterými město prošlo. Ještě o Vánocích roku 1420 byly zatčeny dvě desítky měšťanů, kteří přijímali podobojí a v květnu následujícího roku byli utopeni v Labi jako kacíři.

V téže době ale před branami města stanul radikální Jan Žižka se svým vojskem. Litoměřičtí bleskurychle vypravili poselstvo do Prahy se vzkazem, že se přikloní ke kališnické víře. Žižka po neúspěšném pokusu město dobýt odtáhl do nedaleké Roudnice, kterou vyplenil, ač ta se už ke kališníkům hlásila. Litoměřičtí ve víře podobojí setrvali dalších 200 let - až do bitvy na Bílé hoře.

Zasedací síni bývalé litoměřické radnice, která byla sama svědkem všech pohnutých dějů i návštěv králů a ze které jsou dnes muzejní prostory, vévodí oltář s anděly. Na bočních křídlech nese vyobrazení svatého Václava a svatého Víta, ve střední části dva okřídlení andělé střeží výklenek, kde byly s největší pravděpodobností ukládány předměty sloužící při mši k proměně chleba/hostie a vína v tělo a krev Ježíše Krista. Následná rekatolizace takřka všechny podobné oltáře přeměnila nebo rovnou zničila.

Český Třebenický graduál|foto: Stanislava Brádlová

Třebenický zpěvník stál stejně jako dům

Dalším unikátem, který je na výstavě k vidění, je Třebenický graduál. Mimořádně zdobný a mnoha iluminacemi opatřený zpěvník z 16. století financovali třebeničtí měšťané. Jejich medailonky jsou významným zdrojem informací pro současné historiky – včetně údajů, kolika penězi který z nich přispěl.

Celková hodnota graduálu se tenkrát rovnala zhruba ceně kamenného domu na náměstí. Významný je i tím, že je psán česky. Mohutný svazek pergamenových listů o celkové váze kolem 35 kilogramů je k vidění zřídkakdy. V roce 2012 ho totiž třebenická radnice, kde byl do té doby uložený, předala do péče oblastního archivu.

Budova Oblastního muzea Litoměřice|foto: Stanislava Brádlová

Liturgické předměty značné hodnoty dávají představu o úrovni tehdejších řemeslníků a umělců a některé dodnes kladou před badatele dosud nezodpovězené otázky. Jde například o rozměrný kalich s řápkem, což byl tehdejší termín pro jakési pítko nebo brčko, vyvedené přímo z kalicha. Dodnes se historici přou, zda sloužilo pro přijímání – upití proměněného vína – dětmi nebo zda se jím rozlévalo víno do menších nádobek.

Tento třílitrový kalich pochází z Kadaně, dlouhá léta byl v depozitářích litoměřického muzea a v 90. letech minulého století byl zapůjčen pražskému Uměleckoprůmyslovému muzeu, odkud se do Litoměřic vrátil. Ale od té doby se po něm slehla zem. Není k nalezení, existuje jen fotodokumentace. Je to obrovská ztráta, protože to byl jediný dochovaný kalich tohoto typu.

Exponát|foto: Stanislava Brádlová

Výstava ukazuje i jedinečné vyobrazení Jana Husa na hranici

Výstava v litoměřickém Oblastním muzeu nabízí i filmy a zahrnuje také husitské zbraně, modely husitských vozů a mnoho vzácných listin – například list krále Zikmunda, rukopis a tisk ze Strahovského kláštera o utopení měšťanů.

Jedinečné je i vyobrazení Jana Husa na hranici z kostela v obci Roudníky na Ústecku, které se dochovalo jen díky tomu, že byla deska v dobách rekatolizace překryta falešným mramorováním a sloužila jako dveře. Na výstavě v Litoměřicích je k vidění zdařilá kopie. Kopie - stejně jako v případě listu z Bible litoměřicko-třeboňské, což je nejstarší česky psaná bible, která zachycuje i vývoj češtiny – dobu, kdy se spřežky začaly nahrazovat diakritickými znaménky. Ale v závěru výstavy od 17. do 30.8.2015 uvidí návštěvníci litoměřického Oblastního muzea i originál.