Kudy kráčel Masaryk na podzim 1914?

14. říjen 2014

Skutečnost, že Masaryk podnikl během první světové války několikaletou spanilou jízdu Evropou, je když ne notoricky, tak alespoň vágně známá. Stejně jako to, že misi zakončil v Americe setkáním s prezidentem Wilsonem. Washingtonská deklarace byla triumfálním stvrzením úspěchu práce nejen budoucího československého prezidenta, ale vůbec celého odboje. Možná ale méně známé je, kam a proč vedly Masarykovy kroky relativně záhy po vypuknutí války, na podzim 1914.

Cesta první: Rotterdamská otočka

Poprvé od rozhoření konfliktu překračuje Masaryk hranice monarchie 12. září 1914. Míří do Rotterdamu. Motivací k cestě je nejen snaha osondovat situaci venku, navázat důležité kontakty a získat informace doma těžko dostupné, ale i touha předat dál přísně tajné vládní dokumenty, které mu poštou přihrál neznámý sympatizant. Z Holandska tedy odesílá materiály redaktorovi The Times Henrymu W. Steedovi, dále britskému publicistovi, historikovi a slavistovi Robertu W. Seten-Watsonovi a jeho francouzskému kolegovi Ernestu Denisovi. Za pouhé čtyři dny už je zpátky v Čechách.

T. G. Masaryk

Přestože Masaryk dlouhou dobu viděl řešení české otázky v reformě monarchie a ne vzniku samostatného státu, válka a změny okolností doma i v zahraničí jeho názor obrátily. Po návratu z Rotterdamu se setkává s českými politiky a konzultuje s nimi podobu samostatného státu.

Cesta druhá: Koridor na jih

Ještě „za tepla“ pak s výsledkem 14. října podruhé vyráží do Nizozemí, tentokrát čistě za Seton-Watsonem. Předkládá mu plán na vytvoření nezávislého československého království s dánským, belgickým, anglickým, případně srbským princem na trůně a velmi zajímavě ustanovenými hranicemi – chudší by zamýšlený stát byl o území obou Lužic, polského Těšínska a pruského Slezska. Naopak počítalo se v něm se Slovenskem (jak už to ostatně nějakou dobu prosazoval Kramář) a hlavně s vytvořením koridoru spojujícího jižní Slovensko se severní „Jugoslávií“. Jeho šířka by byla necelých 40 km, délka 175 km a zabíral by území čtyř uherských žup. Oporou pro jeho vznik bylo tvrzení, že by napravil rozdělení Čechoslováků a Jihoslovanů, ke kterému došlo vpádem Maďarů do Uher v 9. století.

hranice Rakouska-Uherska a jeho národnostní složení, rok 1914

Cesta třetí: Z měsíce roky

Na další cestě nabírá Masaryk jiný kurs – 17. prosince vyráží na jih, do Itálie. Setkává se jak se zástupci jihoslovanské emigrace, tak srbského a ruského velvyslanectví. Je ale pozorně sledován baronem Macchiem, rakouským vyslancem v Itálii. Ten o Masarykových strategických setkáních bleskově informuje Vídeň. I její reakce je střelhbitá: hlava odboje má být zatčena, jakmile překročí hranice. Masaryk je naštěstí varován včas. Místo zpátky do Prahy zamíří do Ženevy za Lvem Sychravou. Je více než zřejmé, že plánovaný měsíc venku se trochu protáhne.

autor: Iva-Hedvika Zýková
Spustit audio