Kytaristka Mary Halvorson: Pokud neděláš chyby, něco je špatně

Zářijový Jazz Profil jsme věnovali jedné z klíčových postav newyorského downtownu. Poslechněte si příběh kytaristky Mary Halvorson.

Mary Halvorson se narodila 16. října v roce 1980 a vyrůstala v městě Brookline ve státě Massachusetts. Klasické housle vyměnila za elektrickou kytaru v jedenácti letech, poté co slyšela Jimiho Hendrixe. Na vysokou školu však šla původně s plánem stát se bioložkou. Pak se ale zúčastnila vysokoškolského jazzového workshopu, který vedla legenda avantgardního jazzu, saxofonista a skladatel Anthony Braxton.

„On a jeho hudba mě tak uchvátili, že jsem během prvního semestru opustila všechny předměty z přírodních věd,“ vzpomíná. Braxton v ní prý probudil touhu najít při hře na kytaru svůj vlastní hlas. „Člověk měl díky němu pocit, že má neomezené možnosti.“ A odnesla si ze setkání s ním ještě jednu cennou lekci: Vždycky prý říkal: „Pokud neděláš chyby, něco je špatně.“

Po ukončení studia se přestěhovala do New Yorku. Zpočátku pracovala přes den v kanceláři a po nocích hrála, nicméně hudbě se na plný úvazek věnuje už víc než půl druhé dekády. A opravdu nezahálí, jako sidemanka i jako lídr svých vlastních projektů.

Odvážné improvizační mistrovství

„Nikdy jsem neměla pocit, že mám větší talent než ostatní, takže jsem cítila, že musím tvrdě pracovat. Když jsem tvrdě pracovala, dařilo se mi. Nikdy mi nehrozilo, že bych byla sama se sebou spokojená. Je to prostě v mé povaze. Na věcech se nadřu, ale nemyslím si, že bych byla sebekritická až do té míry, že by mě to ochromovalo. Vždycky si ale všímám věcí, které bych chtěla zlepšit, a vždycky se cítím nepřipravená, i když mám za sebou tunu příprav,“ svěřuje se.

Respektovaný americký publicista Nate Chinen věnoval ve své knize z roku 2018 Playing Changes: Jazz for the New Century poslední kapitolu Mary Halvorson a právem ji označil za „originál v každém slova smyslu“. Její naježený, trsátkem poháněný témbr lubového nástroje, střídmé, ale přesvědčivé používání efektů, odvážné improvizační mistrovství a zřetelně vybočující kompozice dávají dohromady zvuk, jaký nemá nikdo jiný a který bez námahy upoutá (a následně trochu pokroutí) ucho bez ohledu na stylový kontext.

Bylo tomu tak v případě sólového alba Meltframe, avantgardního tria Thumbscrew, v komorních konstelacích po boku Billa Frisella nebo pianistky Sylvie Courvoisier, v osobitých písničkách na deskách Code Girl a Artlessly Falling nebo třeba v propracovaných, precizních aranžích pro okteto, které dala dohromady na albu Away with You.

Zkratky vás nikam neposunou

„Jako hudebnice neustále překonávám překážky a frustrace, které často nelze vyřešit jedním, jednoduchým krokem. Trvalo mi například roky, než jsem překonala trému z živého vystupování. A protože jsem levačka, musela jsem se hodně snažit, abych zvládla hru na svůj nástroj pravou rukou. S odstupem času mohu říct, že je velmi důležité věnovat tomu čas a nenechat se odradit. Zkratky většinou neexistují, a pokud ano, tak vás nikam neposunou,“ říká Mary Halvorson.

Zatím poslední etapou tohoto procesu je letos vydaná deska nazvaná Amaryllis. Jedná se o šestidílnou suitu, v níž se odrážejí četné hudební vlivy Mary Halvorson, ať už jde o jazz, funk, experimentální nebo soudobou hudbu. Barevná instrumentace i aranže sází především na sexteto vynikajících instrumentalistů, vedle kapelnice je to mladá originální vibrafonistka Patricia Brennan, člen slavného rodu O’Farrillů, trumpetista Adam, úderný trombonista Jacob Garchik a dechberoucí rytmika ztělesněná kontrabasistou Nickem Dunstonem a už zmíněným, rtuťovitým bubeníkem Tomasem Fujiwarou. V této organicky propojené sestavě se přitom kdokoliv kdykoliv může stát středem pozornosti. Hybnou silou některých skladeb jsou i specialisté na soudobou hudbu, smyčcový Mivos Quartet.

Spustit audio