Labutí jezero „pro 21. století“ hledá střed mezi Black and White

20. březen 2015

Evropskou premiéru bude mít baletní představení Black and White 20. března na scéně Národního divadla v Brně. Jde o adaptaci baletu Petra Iljiče Čajkovského, Labutí jezero. Hlavní hrdina v něm ale nebojuje s temnými silami, nýbrž se smrtelnou chorobou, která mu ve vteřině změní celý život. Realizátoři věří, že jejich „labutí jezero pro 21. století" dokáže oslovit jak příznivce tradičního baletu, tak moderního jevištního tance.

Šéf brněnského baletu Mário Radačovský napsal představení původně pro michiganský Grand Rapids BalletNa rozdíl od klasického zpracování s dominantním střetem černé a bílé labutě je v Black and White hlavním hrdinou princ Siegfid. Ve chvíli, kdy se dozvídá o své smrtelné nemoci, se mu naprosto změní svět - právě otázka, zda podobný černý okamžik nepomůže člověku lépe se zorientovat v životě a uvědomit si jeho cenu, je jednou z ústředních myšlenek představení.

Najít dobrý závěr špatného koncePodobně jako Labutí jezero, má i Black and White kromě původního tragického konce i pozitivnější variantu, kterou nejdříve uvidí právě brněnské publikum. Radačovský samozřejmě není první, kdo Čajkovského balet přepracoval, například v Londýně už několik let slaví úspěch verze Matthewa Burnse.

03342585.jpeg

Brněnské představení se odehrává na poměrně prosté scéně Marka Hollého - využívá zrcadla na horizontu a jemné neonové osvětlení. Stejně jednoduché a funkční jsou kostýmy Patricie Barker. Baletní „špičkovky“, bez kterých si klasické Labutí jezero nelze vůbec představit, zde chybí. Na první pohled běžné civilní oblečení ale podle názoru představitele hlavního hrdiny umožňuje veškeré požadované kreace.

Diváci mohou porovnat klasiku s modernouBlack and White je především pokusem přiblížit baletní umění mladší generaci záměrným popřením všech tradic a vizuálním přetvořením Labutího jezera jako takového. Mário Radačovský věří, že zastáncům klasického baletu pomůže jeho dílo přiblížit moderní formy jevištního tance, naopak příznivce moderny možná naláká, aby zhlédli tradiční verzi, kterou Národní divadlo Brno momentálně hraje v choreografii Roberta Strajnera.

03342586.jpeg
Spustit audio