Litva je největším současným nepřítelem Ruska...
...říká se v posledních měsících především na východ od litevsko-ruské hranice a přinejmenším ve verbální poloze je to jistě pravda: Litva se po významném rusko-polském urovnání, které po nástupu vlády Donalda Tuska z valné části zažehnalo spor o vývoz polského masa do Ruské federace, z pohledu Moskvy stala novým unijním jestřábem, který na půdě Evropské unie může kupříkladu bránit přijetí Ruska do Organizace světového obchodu WTO.
Jak jsme na jiném místě a v jiné souvislosti v tomto pořadu uvedli asi před čtvrt rokem, Litevci měli ze všech tří pobaltských republik k Rusku nejméně komplikovaný vztah. Je to dáno především faktem, že čtyři pětiny obyvatelstva této republiky tvoří Litevci a že ruská či šířeji pojato slovanská menšina v Litvě je daleko menší a tedy méně vlivná než ta v Estonsku či Lotyšsku. Problémy ale přesto nastaly.
Tím nejvážnějším je bezesporu přerušení dodávek ruské ropy, k němuž došlo v roce 2006. Na větvi ropovodu Družba, zásobujícímu největší a nejdůležitější litevskou ropnou rafinérii Mažeikai (již ostatně ve stejné době koupil polský energetický gigant PKO Orlen), došlo ke vcelku rutinní havárii: na potrubí vznikla prasklina, jíž uniklo asi 20 tun suroviny. Řeklo by se běžná nehoda, kterou lze odstranit během pár dní, maximálně týdnů. Ruská strana však prohlásila, že potrubí vyžaduje generální opravu a od té doby ruské "černé zlato" do Litvy neproudí a vůbec není jasné, zda ještě někdy proudit bude. Přičteme-li k tomu již zahájenou výstavbu Severoevropského plynovodu pode dnem Baltského moře, který pobaltské země připraví o výsady tranzitního území, je vcelku jasné, že mnozí politici ve všech těchto okolnostech hledají důvod k tomu, aby se Litva vůči současné ruské politice, již lze znovu označit za velmocenskou, nějak vymezila.
Vraťme se ale k samotné novele zákona o veřejných shromážděních, přijatého již v roce 1993. Tou litevští zákonodárci výslovně zakazují veřejné produkce s užitím státních symbolů jako jsou vlajky, znaky či hymny - a to nacistického Německa, Sovětského svazu, ale i bývalé Litevské SSR. Z pravidla je přitom učiněna výjimka: Litevští veteráni, kteří ve velké vlastenecké válce bojovali na té či oné straně, mohou o příslušných svátcích a v památné dny se svými prapory, bojovými pochody a v historických uniformách klidně vyrukovat. Ovšem jen při těchto výjimečných příležitostech.
Kapitolou samou o sobě je současná ruská státní hymna, která je až na obvykle nezpívaný nový text identická s klasickou melodií Alexandra Alexandrova. Jak uvedl předseda parlamentního výboru litevského sejmu pro právní otázky a veřejný pořádek Julius Sabatauskas, pokud si někdo bude chtít veřejně zazpívat ruskou státní hymnu s novým textem, nikdo mu nemůže bránit, protože je to jeden z oficiálních atributů ruského státu. A tečka. Nepřímo tím ovšem říká, že stejná melodie s El-Registanovým "Sojuz něrušimyj republik svobodných" už je nezákonná a podle obnovené právní normy může být příslušně trestána. Vypadá to poněkud kocourkovsky, ale je to tak.
A jako by ani toho všeho nebylo dost, včera vyšla najevo další, prozatím nedoložená novinka. Hlavní polský vyjednávač o segmentech amerického protiraketového štítu ve střední Evropě Witold Waszczykowski v úterý řekl, že USA jednají s Litvou o možnosti instalovat na litevském území část svého plánovaného protiraketového štítu, a to v případě, že rozhovory s Polskem skončí neúspěchem. Litevský ministr zahraničí tuto informaci odmítl komentovat a mluvčí americké ambasády ve Varšavě ji popřel. Obě strany - tedy jak americká, tak litevská - dnes připustily jen tolik, že jejich zástupci vedli o této možnosti koncem letošního května "obecnou rozpravu".
Ruská strana by se k novele litevského zákona o veřejných shromážděních měla vyslovit ještě dnes. Předem se samozřejmě dá očekávat, že bude reagovat zhruba stejně jako loni při stěhování sochy sovětského vojáka z centra města na vojenský memoriální hřbitov, kdy ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil o této aktivitě jako o činu "nemorálním a svatokrádežném". Pokud by se ovšem Litva jakýmkoli způsobem připojila k novému americkému antiraketovému systému, byla by celá lapálie s historickými fangličkami rázem zapomenuta a mezi Moskvou a Vilniusem by propukla skutečná diplomatická válka, jejíž důsledky dnes nelze dost dobře odhadnout.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
