Maria Schneider: Měla jsem po krk psaní o krásných věcech

Sedm cen Grammy, spolupráce s Davidem Bowiem a zavrhnutí představy, že by přece jazz měl být „jen seriózní a vážný“. Velice stručný popis špičky orchestrálního jazzu, dirigentky a skladatelky jménem Maria Schneider. Nový Jazz Profil vznikl původně na podporu plánovaného únorového koncertu v Brně, ale z pochopitelných důvodů bylo turné odloženo na neurčito.

Frustrace z velké zodpovědnosti, rozbíjení stereotypů i nekonečný proces lepšího vnímání sebe sama. To je dáma, se kterou jsme se spojili koncem loňského roku a také majitelka, jednoho z nejmilejších úsměvů v hudební branži, pokud jí zrovna nefrustruje miliarda nepřečtených mailů.

Maria Schneider, ročník 1960, je rodačkou z Minnesoty a své teoretické základy získávala na univerzitě svého rodného státu, kde se věnovala hudební teorii a kompozici. Následně pokračovala na magisterské studium hudby na Eastman School of Music.

Pokud jde o první praxi, tak tu získala u kanadsko-amerického jazzového pianisty Gila Evanse. Tato spolupráce trvala několik let a zahrnovala i podporu na turné Stinga nebo výpomoc během přípravy hudby pro snímek Barva Peněz. Další významnou osobností, u které Maria sbírala praxi, byl americký trombonista Bob Brookmeyer.

„Tvorba Gila Evanse je různě zabarvená a velice expresivní. Když jsem začala tvořit své první věci, měla jsem pocit, že je má hudba příliš ženská. Přála jsem si, aby mi Bob ukázal, jak do hudby dostat trochu toho testosteronu. Když jsme se o tom pečlivěji bavili, tak mě překvapil, když řekl: ‚To, co je na tvé hudbě krásné, je fakt, že jsi žena. Za celé ty roky jsme poslouchali a koukali na dostatek chlapů. Jsi potřebné osvěžení na scéně a neztrácej svou ženskost,‛“ vzpomíná.

Maria Schneider

Odpůrkyně streamingu

Od roku 1992, po různých experimentech, koncertuje a vše vydává pod hlavičkou Maria Schneider Orchestra. Po početných nominacích se své první ceny Grammy dočkala v roce 2004 s albem Concert in the Garden. Toto album je zároveň ukázkou doby, kdy se již Maria rozloučila s vydavatelstvími typu Enja Records a do dnešního dne vše vydává v rámci platformy ArtistShare. Maria je totiž velkou odpůrkyní tzv. „freemium“ streamingového modelu.

„Štve mě to více než cokoliv jiného. Ta korporátní nenasytnost velkých firem, které začaly brát data jako novou ropu. Našli způsoby, jak překroutit zákony a autorská práva, aby celý svět přesvědčili, že je v pořádku očekávat, že hudba je zdarma. Korporace kradou něčí práci, aby se sami obohatili a s pomocí monitorování a sledování manipulují s lidmi,“ říká Maria, jejíž frustrace se promítly primárně na jejím nejnovějším albu Data Lords z roku 2020.

Maria Schneider

Zajímavým impulsem bylo i setkání s Davidem Bowiem před několika lety, které vyústilo ve spolupráci na skladbě Sue (Or in a Season of Crime). „V době, kdy jsem spolupracovala s Davidem Bowiem, jsem zrovna dokončovala mix alba The Thompson Fields.

Došlo mi, že už mám po krk psaní o krásných věcech. Připadala jsem si, jako bych snědla příliš mnoho porcí dezertu. Bylo to zároveň perfektní načasování, protože jsem se dozvídala čím dál víc o manipulaci s daty na internetu,“ říká Maria v našem rozhovoru.

Čtěte také

Skladatelka mluvila v našem interview o vzniku desky velmi energicky: „Všechny tyhle frustrace ohledně temnoty kolem nás, profiltrované přes Davida, ve mně probudily novou kreativní sílu. Výsledkem jsou skladby typu Data Lords a hlavně Don't Be Evil.

Byl to zvláštní pocit, protože když jsem tyto skladby psala, měla jsem v hlavě pamatováka, že by přece jazz měl být velmi seriózní. Nikdy mě dřív nenapadlo, že by temnota mohla být zábavná a hodně mi v tomto ohledu otevřel oči,“ vzpomíná.

V záznamu pořadu se také dozvíte, proč je hudba pro Marii Schneider svým způsobem terapie. S ohledem na pandemii její orchestr vystoupí na Jazzfestu Brno pravděpodobně až v příštím roce.

autor: Daniel Sywala
Spustit audio