Marie Elekta, zakladatelka pražského karmelu

10. leden 2009

Když se řekne "mumie", nejspíš si představíte známý hororový film nebo útroby egyptských pyramid. I u nás v Česku existují ale skvěle zachovalé mumie takříkajíc domácí provenience. Za jeden ze zázraků se v tomto směru považuje Marie Elekta, zakladatelka pražského karmelu. Mimochodem, její jméno je v církevním kalendáři právě zítra (v neděli 11. 1.). A kdo byla vlastně tato výrazná osobnost? O tom si budeme povídat s členem Řádu bosých karmelitánů Vojtěchem Kohutem.

Marie Elekta od Ježíše se původně se jmenovala Kateřina Tramazzoli a narodila se 28. ledna 1605 v Terni. Bylo jí sedm let, když vstoupila do kláštera a ve 24 letech složila řeholní sliby. V rodné Itálii dlouho nezůstala, představení ji poslali do vídeňského kláštera karmelitek u kostela sv. Josefa. A její pouť ještě zdaleka nekončí. 1. září roku 1656 odjíždí do karmelitánského kláštera v Praze.

"V Praze pobyla pouhých devět let. Jako bosá karmelitka žila v papežské klauzuře a moc velký kontakt s lidmi z vnějšího světa neměla, proto je neuvěřitelné, že za sebou zanechala tak výraznou stopu. Musela to být výjimečná osobnost, protože její kult je živý dodnes."

Jak připomíná páter Kohut, Bosé karmelitky jsou mnišský řád. Jejich klauzura je skutečně striktní.

"Nemají vnější apoštolát, vnější činnost. Živí se pochopitelně prací svých rukou, ale jinak žijí v uzavřeném prostředí. Narozdíl od žen jsou bosí karmelitáni apoštolsky činní. To, co oba řády spojuje, je vnitřní modlitba."

Zpátky k Marii Elektě. Podle klášterní tradice dokázala svou smrt a 11. ledna roku 1663 časně ráno skutečně zemřela. Její spolusestry ji ctily jako světici hned po smrti, a proto požádaly, aby byl její hrob otevřen. Stalo se tak 16. ledna 1666.

"Byla exhumovaná z toho důvodu, že jedna z jejích spolusester měla sen, ve kterém Marii Elektu viděla a ta jí sdělila, že její tělo je neporušené. Řeholnice se o tom chtěly přesvědčit a tak nechaly hrob otevřít."

Ke všeobecnému údivu se ukázalo, že Mariino tělo je skutečně neporušené.

"Akorát byla ponořena do nějaké tekutiny, což by vysvětlovalo fakt, že se nerozložila. Jenže sestry udělaly něco, co by mělo vést k okamžitému rozkladu těla - daly ji na půdu, do sucha. Tělo by se tedy za normálních okolností mělo rozložit, což se nestalo."

Naopak - řeholnice zjistily, že tělo Marie Elekty je vláčné a dá se s ním hýbat. Oficiální verdikt lékařů z pražské Karlovy univerzity zněl takto:

"Neporušenost považujeme jednomyslně za naprosto zázračnou a všecky přirozené síly přesahující."

Podle Vojtěcha Kohuta jsou to asi tři, čtyři roky, co lékaři a antropologové tělo řeholnice znovu zkoumali.

"Jakkoliv věda pokročila a experti mohli konstatovat spoustu dalších věcí, které lékaři tehdejší doby nemohli, tak sice střídmě a rezervovaně, ale přece jen se mluví o neobvyklém zachování tělesných pozůstatků."

Marie Elekta dnes odpočívá v kostele sv. Benedikta na Hradčanech. Vidět ji můžete, jak sedí na židli, v boční straně presbytáře.

Spustit audio