Meteor o sochách z písku, těžbě v pravěku a rekordním potápění velryb

14. listopad 2020

Poslechněte si:

  • 01:27 Existuje objektivní zpravodajství?
  • 10:00 Rekordy v potápění
  • 18:22 Objev krevních skupin
  • 23:28 Jak se v pravěku těžily suroviny?
  • 36:08 Co drží bábovičky z písku?
  • 44:28 Zrod nylonu, celuloidu a bakelitu

Existuje objektivní zpravodajství?

Čtěte také

Stará poučka říká, že zprávou není, jestliže pes kousl chlapa, jestliže však chlap kousl psa, o zprávu jde. Jak známo negativní zprávy přitahují větší pozornost než zprávy pozitivní. Jak ale novináři vybírají, které zprávy jsou cennější a důležitější? Vědci provedli zajímavý experiment, ve kterém nechali lidem vybírat z balíku informací. Ukázalo se, že vybírají ty zprávy, které odpovídají jejich vlastnímu názoru a o kterých si myslí, že by je měli znát i další lidé. MUDr. František Koukolík se tedy v Meteoru ptá, jestli existuje něco jako objektivní žurnalistika.

Rekordy v potápění

Někteří mořští živočichové se potápějí do kilometrových hloubek a vydrží pod vodou hodiny. Nově zjištěný rekord drží vorvaňovec zobatý. Tato velryba se potápí až do 3 kilometrů a její rekordní ponor trval 3 hodiny a 42 minut. Vědci zjišťovali, jak to dokáže, když před ponorem udělá naprosto nečekanou věc, a sice vydechne. Objem plic velryby je také naprosto nedostatečný. Závěry výzkumu přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev krevních skupin

Logo

„Tomu v žilách koluje modrá krev!“ říká se o lidech vznešeného původu. Na tehdy moderní bílé neopálené kůži šlechticů totiž modré žíly vynikaly. Jenže každý věděl, že po prohraném souboji teče ze šlechtice stejně červená krev jako z poddaného. Červenou krev měli i černoši z neprobádané Afriky. Nebyl důvod předpokládat, že existuje několik druhů krve. Jenže ony jsou. Dnes jim říkáme krevní skupiny. Jejich objev se nerodil snadno. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se v pravěku těžily suroviny?

Stále větší překvapení vyvolávají mezi archeology nálezy starých dolů. Po celé Evropě už před několika tisíci roky existovaly stovky dolů. V době, kdy lidé žili víceméně v izolovaných vesnicích, řadili se do různých kmenů, tak už možná existoval čilý obchod s pazourky a dalším materiálem, který se hodil k výrobě nástrojů.

Pravěké primitivní nástroje

V Česku je možná vůbec nejstarší dobývka mramoru v Evropě. Zdá se, že suroviny byly od místa nálezu rozváženy až stovky kilometrů daleko. Fungoval snad už v pravěké Evropě export a import zboží? Existovala hornická profese? Nad tím se zamýšlí prof. Antonín Přichystal z PřF MU v Brně.

Co drží bábovičky a sochy z písku?

Už dlouho posluchačům Meteoru žádná soutěžní otázka nezamotala tolik hlavu, jako ta ze 7. listopadu 2020. Týkala se dětských báboviček na pískovišti. Ty nebo i celé pískové hrady na pláži se podaří postavit jen z vlhkého písku. Když už jsou hotové, zůstanou stabilní i na prudkém slunci. Ptali jsme se „Proč? Jak to, že se bábovička nerozpadne, když vyschne?“ Odpověď nelze snadno najít na wikipedii ani google. Prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV nám prozradil, že voda se přímo naváže na písek. Pomocí vodíkové vazby se spojí molekuly vody a oxidu křemičitého. Ty udrží bábovičku, i když vyschne 99,9 % kapalné vody.

Zrod nylonu, celuloidu a bakelitu

„Poprvé oznamuji objev zcela nového chemického textilního vlákna. [...] Je to první organické textilní vlákno připravené pouze z materiálů nerostné říše [...] I když je vyroben výlučně z takových běžných látek jako je uhlí, voda a vzduch, nylon může být zpracován do vláken pevných jako ocel, jemných jako pavoučí síť, a přesto pružnějších než jakékoliv známé přírodní vlákno.“ Takto byla roku 1938 oznámena výroba nylonu. Samozřejmě přeháněla, jak bylo tehdy zvykem. Co nylon dokáže doopravdy? A jak vznikly celuloid a bakelit? O tom jsme si četli v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související