Mexičan

Je příliš brzy na korunování letošních filmových vítězů, ale s vyhlídkou přicházejících počinů je scénář Mexičana tím nejlepším, co letos filmová plátna hostila. Stoprocentně původní návrh, bez přispění literatury, je jiskřivým příběhem dvou lidí, kterým se náhodou stalo, že se milují a přitom nenávidí. Každý vztah se jednou přežije a nejdůležitější je vědět, kdy přestat, myslí si Samantha (Julie Robertsová), když se Jerry (Brad Pitt) vypravuje do Mexika, aby pro mafii přivezl starožitnou bambitku jménem Mexičan. V domnění, že odjíždí z Jerryho života si sbalí kufry a odjede hledat štěstí do Las Vegas. Jerry je mezitím vhozen smůlu nosící pistolí do víru proher, překážek a hektického dobrodružství, zatímco Samanthu unáší neinformovaná mafie, která se domnívá, že Jerry pistoli ukradl. Jízlivý scénář se přibližuje k snímkům bratří Coenových, oproti nim udržuje míru absurdnosti v střízlivých mezích a mnohem víc se vyžívá v propracování hrdinů, kteří nemohli být herecky lepší.

Trvalo poměrně dlouho, než si Pitt a Robertsová udělali pro natáčení Mexičana čas. Neznámý režisér Gore Verbinski (Mouse Hunt) a stejně tak proslavený scénárista J. H. Wymam (Mr Rice's Secret) nebyli dvakrát silnou zárukou filmového úspěchu, přestože za sebou pár filmů mají. Jen bůh filmařů ví, jak dlouho na scénáři pracovali, protože situace jsou promyšlené a objevuje se jen zanedbatelné množství nevýrazných scén či osob. Každý má své místo a dokonale zapadá do skládanky, tak aby vyhovoval potřebám diváků všeho druhu a pohlaví. Za prvé je tu Jerry - zmatkář, kterému se všechno vymyká z ruky a zcela nechtěně za ním zůstávají mrtvoly. Kdo by očekával, že kulka vystřelená kolmo k zemskému povrchu směrem do nebe dopadne právě na hlavu chlapa, který mu zprostředkoval koupi Mexičana? A kdo by si pak myslil, že právě ten byl vnukem šéfa mafie? Jerrymu sice povídali o neblahém vlivu pistole, ale kdo by věřil hospodskýmpovídačkám. Po Mexičanovi z ničeho nic pase každý Mexičan v Jerryho okolí. Fascinující historie starožitné zbraně se odkrývá v němých retrospektivních a patinou času řádně poznamenaných scénách, které se mění podle vypravěče a jsou obvykle provázeny snahou o ukradení předmětu. Ping pongové situace se vrší jedna za druhou a shrnuly by se pod jednoduché konstatování, že Jerry bambitku buď má nebo po ní pátrá v různých dopravních prostředcích - na oslovi, v kamiónu, stopem... Pro uspokojení drsnější části publika dokáže náš hrdina operovat s revolverem "po emericku" a střílení mu není tak úplně cizí.

Paralelní Samanthin příběh je připraven pro ženy a dívky, vystavené prostřednictvím Robertsové únosci, který je b... řekněme, že s jeho sexuální orientací není vše v pořádku. V lehké variaci na road movie spolu probírají mezilidské vztahy a překvapivě málo odlišný pohled na svět. Leroy svědomitě vykonává povolání nájemného vraha a je jedno velké ucho pro Samanthini problémy, což je přesně to, co Jerry nedělal - neposlouchal jí. Přestože je únos vlastně zbytečný, milenci se rozešli, daří se Leroyovi spadnout i se Samanthou do Jerryho mexického kolotoče a v příliš citovém zakončení se stane pojítkem pro znovuobnovení vztahu. Mezi Leroyem a Samanthou vzniká nekompatibilní přátelský vztah, který je v Mexiku převeden na Jerryho a agresivní dogu odmítající opustit vyřazené auto.

Pitt a Robertsová jsou herecká esa, bez jejichž pomoci by Mexičan nikdy nezískal tak efektní náboj dobrodružství a současné romantiky, kterým přibíjí diváky do křesel. Co na tom, že oba protagonisté stráví všechen čas odděleně, když přitom řeší jiné než citové problémy a na love story se dostává až ke konci! Gandolfiniho upřímný životem zlomený - přesto výkonný - nájemný vrah vyvažuje nedostatek módního jiskření mezi hrdiny velkou dávkou osobitého šarmu a bernardýních očí. Divák má vlastně štěstí, jestli se přizpůsobí Wymamově vidění světa a barevné hře obou příběhů, protože jen pak dokáže z na první pohled chaotického vyprávění vydolovat dva bravurně skloubené filmy, které - na to nezapomínejme - jsou prostoupeny decentními mafiánskými intrikami. Nikdo nemusí být tím, kým by měl být a ne každá situace je ve skutečnosti tak jednoduchá. Při srovnání s nedávnými sarkastickými příběhy jako Bratříčku, kde jsi a Podfu(c)k je Verbinskiho režie příliš konvenční a statická, namísto vynalézavě šokující nepředpokládanými úhly a efekty. Kdyby měl Mexičan vyhrát Oscara, tak to bude buď za herecké výkony anebo scénář.

Pitt s Robertsovou vyinkasovali za účinkování dvacet miliónů dolarů, což je sice ohromná částka, ale žijeme ve světě absurdních honorářů za dvouhodinové šarády. Kdyby se dalo soudit podle jejich herecké způsobilosti, tak je připravovaná stávka herců zbytečná, protože za ty peníze vyhráli a zahráli nezapomenutelné postavy.

Ukončení celého filmu poznamenává snaha dát psovi smysluplnější roli, než je ta vrčící a štěkací. Hnusná agresivní bestie je odhalena jako anděl strážný vystupující incognito a pohledem smutně upřeným na bambitku Mexičan dává najevo, že je něčím víc: inkarnací prastarého hrdiny. Přes tento tohoto drobný romantický přehmat, je Mexičan polodobrodružným filmem pro všechny se zábavou zaručenou.

Související odkazy:

oficiální stránka

IMDb

Mexičan (Mexican, USA 2001)

Hrají: Brad Pitt (Jerry), Julia Roberts (Samantha), James Gandolfini (Leroy), J.K. Simmons (Ted), Bob Balaban (Nayman), Sherman Augustus (Black Man), Michael Cerveris (Frank), Gene Hackman (Margoles) Scénář: J. H. Wymam Hudba: Alan Silvestri Režie: Gore Verbinski 123 minut, titulky V kinech od 3. května 2001