Mexiko a drogy
Těla zohavená mučením pověšená na telegrafních sloupech, plastové pytle s lidskými trupy bez končetin, děti zavražděné zbloudilými kulkami při přestřelkách na rušných ulicích. To je jen malý výčet toho, co se děje už několik týdnů v Mexiku.
Ne že by v posledních letech byla situace nějak výrazně lepší, ale jak tento týden konstatoval mexický prezident Felipe Calderón, země prožívá největší nárůst kriminality od roku 1915.
Před 85-ti lety ovšem byla země zmítána občanskou válkou. Dnes se krutých násilností dopouštějí pašeráci drog a klany, ve kterých se sdružují. Minulý týden bylo například nalezeno devět zmrzačených těl ve státě Guerrero na jihu Mexika. A jeden státní úředník, který se věnoval odkrývání drogových mafií, byl nalezen spoutaný a oběšený na hranicích se Spojenými státy. Podle dostupných statistik bylo jen ve federálním státě Chihuahua letos zavražděno prokazatelně v souvislosti s drogami přes osmnáct tisíc osob. Vražd přibývá směrem k severní hranici s USA, kudy se drogy nejčastěji pašují.
Překvapuje, že vraždy v Mexiku nabývají na krutosti. Pozorovatelé soudí, že tímto způsobem dávají jednotlivé kartely najevo svou sílu vůči svým konkurentům a vytvářejí obecné prostředí strachu, v němž se jim lépe pohybuje. Jiným důvodem však může být skutečnost, že drogoví bossové si své zabijáky vybírají mezi stále mladšími lidmi. A jak známo, teenageři mají méně zábran. Ať už proto, že si připadají nesmrtelní nebo proto, že ještě nejsou hotovými osobnostmi a je možno je navádět ke krutostem.
V Mexiku se otevřeně píše, že kromě boje mezi jednotlivými kartely probíhá v posledních týdnech také zastrašovací kampaň občanů. V praxi to znamená, že jsou vražděny veřejné osobnosti, které mají jakýkoli vztah k drogám, a to v Mexiku má téměř každý. Samozřejmě, v prvé řadě jde o policisty, vojáky a novináře, kteří napíší něco o drogových kartelech. Letos zatím bylo takto zabito dvanáct policistů a pět novinářů, většinou ze zálohy. Není divu, že policisté se nehrnou vyšetřovat pašeráky, soudci je raději neodsuzují a novináři neodhalují jejich praktiky. Prostě, všichni se bojí, že by mohli přijít o život. A to nejen oni ale i jejich rodiny. Přesně tak jak to známe z hororových severoamerických thrillerů. Hollywoodské příběhy na rozdíl od mexických ovšem končívají happyendem. Ostatně, mnozí z těch, kteří mají v popisu práce pronásledovat zločince, jsou drogovými mafiány podplacení.
To všechno jsou důvody, proč někteří komentátoři v Mexiku i mimo něj tvrdí, že stát nezvládá svou roli při vytváření bezpečného prostředí. V nejvíce ohrožených místech sice nasadil 35 tisíc vojáků do boje s narkotrafikanty, ale zatím nemá úspěch. Průzkum veřejného mínění, který se Mexičanů ptal, jak vnímají bezpečnost v zemi ukázal, že dva ze tří občanů se domnívají, že letos je více případů násilí než v roce 2008. A tento pocit odpovídá statistikám.
Kritikové vlády tvrdí, že větší nasazení policie a vojska se neosvědčilo a měla by se změnit taktika. Návrhy však nehýří. Vlastně jediný návod, který mají, je podobný tomu, který použil prezident USA Barack Obama tento týden. Legalizovat použití marihuany pro zdravotní účely, v mexickém případě legalizovat ji všeobecně. Ale problém v Mexiku není marihuana ani měkké drogy. Tento měsíc policie zabavila 37 tun chemikálií sloužících k výrobě syntetických drog. Je to nejvíc v historii země.
Vláda trvá na tom, že jde správným směrem. Ministr bezpečnosti Genaro García Luna uvádí, že některým středoamerickým zemím trvalo šest let, než se jim podařilo snížit kriminalitu drogových mafií. V Mexiku je však zatím kriminalita na vzestupu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
