Mezi Bratislavou a Vídní jezdí rychlolodě. Máme víc koní než formule, říká kapitán

Cesta mezi Bratislavou a Vídní by se v budoucnu měla zkrátit na 10 minut. Na Slovensku se čím dál častěji mluví o myšlence cestování v dopravním potrubí rychlostí zvuku takzvaným hyperloopem. Zatím ale lidem musí stačit jiná forma dopravy mezi metropolemi. Třeba rychloloď.

Audionahrávka seznamuje pasažéry s technickými detaily lodě, které se lidově říká „raketa“. Opouštíme přístav v centru Bratislavy a za hodinu a třičtvrtě už bychom měli kotvit ve Vídni. Kapitán Jiří Kotýnek potvrzuje, že rychlejší lodní doprava mezi městy dnes neexistuje: „Ano, dá se to tak říci, protože tyto lodě jezdí proti proudu zhruba těch 50 až 55 km/h, po proudu jsou schopné vyvinout mezi 70 a 72 kilometry za hodinu.“ Konkurencí je katamarán, ale ten jezdí jednoznačně pomaleji.

Loď typu raketa plave na lyžinách. Je to dodnes unikátní technologie. „Vlastně to jsou křídla, která užívají vztlaku vody a tím pádem je vlastně celý trup za jízdy nad vodu. Tato loď momentálně jede na dvou křídlech a celý trup je nad vodou,“ vysvětluje kapitán Kotýnek. Ovládání lodě není podle něho tak náročné – přirovnává ho k řízení automobilu a říká, že je velmi jednoduché.

Rychlolodě ještě sovětské výroby dodnes přitahují pozornost. Sice nemají na dnešní dobu tak kvalitní klimatizaci, odér od dieselových motorů je všudypřítomný, stejně jako nápisy v azbuce, jsou také poměrně hlučné, ale mají své kouzlo. „Těchto lodí už tady po Dunaji mezi Rakouskem a do Maďarska moc nejezdí, přece jenom na takových lodích se mimo motorových člunů nedá běžně povozit.“

Kapitán provází reportéra po lodi

Další zastávkou obchůzky Petra Vavroušky po lodi byla strojovna. „Tento motor i s tou převodovkou váží 2 tuny,“ říká kapitán a dodává, že každý den je potřeba provést na něm běžnou údržbu. Díky motorům je loď tak rychlá: „Mít pod sebou 2200 koní není žádná sranda, to nemá ani formule,“ chlubí se kapitán Kotýnek.

autor: pev
Spustit audio