Místo varhan vysílání aneb rozhlas vysílá z Husova sboru

Noční vysílání z neděle na pondělí je nejprve namířeno ke Slovákům a Jihoslovanům, po 6. hodině ranní pak rozhlas přebírá zprávy z BBC a o 9. hodině informuje o osvobození Plzně anglickými a americkými jednotkami. Se zesilováním útoků na rozhlas se kolem poledne a brzy odpoledne z éteru ozývají volání v ruštině a angličtině, např.: „Pomozte nám! Pomozte Praze! Potřebujeme tanky a letadla. Němci napadají neustále Prahu. Každá minuta drahá. Pomozte! Budeme bojovat do posledního dechu.“ či „Těžká palba německého dělostřelectva. Voláme o pomoc!“ apod. Kolem půl páté končí vysílání ze strašnické dílny (zůstává v pohotovosti pro případ poruchy) a vysílání se ze Strašnic přesouvá opět na Vinohrady.

Husův sbor vysílá

Zatím ale ještě ne do hlavní budovy, kterou předešlého dne značně zdemolovalo bombardování, ale do dnešní Dykovy ulice na pomezí Vinohrad a Vršovic. Tam byl ve 30. letech 20. století postaven Husův sbor, stavba funkcionalistického architekta Pavla Janáka, kterou tvoří modlitebna, věž a obytný dům. Právě v podzemí Husova sboru je zřízeno provizorní studio. Pamětníci vzpomínají na vstřícnost faráře, tajemníka i obyvatel domu. Objekt záměrně neoznačují čs. prapory, aby zůstal v utajení. Vinohrady jsou stále ostřelovány, protože se fašisté domnívali, že se vysílá odtamtud.

Hlasatel Jaromír Novák se přihlásil z náhradního studia v Husově sboru poprvé kolem 19. hodiny: „Hlásí se čs. rozhlas: Pozor! Blaník vítězí! Upozorňujeme posluchače, že rozkazy Národní rady, jakož i vojenského velitelství v Praze vysíláme jen na vlně 415 m. Nevěřte jiným zprávám. Stanice Mělník a Liblice jsou dosud v německých rukou.“ Již během předešlého dne technici připravovali v Husově sboru náhradní amplifikaci a v 15:34 bylo vysíláno dorozumívací hlášení „Pozor! Voláme Strašnice. Víme a vše zařízeno!“

Boje ve Strašnicích

Během povstání se nebojuje ovšem jen na dnešní Vinohradské třídě a v přilehlých ulicích, boje probíhají i ve Strašnicích. Navíc okolí strašnického vysílače zasahuje nacistické bombardování, budova vysílače i antény zůstávají sice nepoškozeny, vážně poničeny jsou ovšem vily v oblasti Třebešína. Ve Strašnicích zahynulo také několik obránců rozhlasu a celá řada jich utrpěla zranění. Největší boje ve Strašnicích probíhají právě v pondělí 7. 5., kdy se však díky revoluční tankové jednotce podařilo odrazit útok nacistů.

Kapitulace Německa v éteru

Odpoledne v éteru zaznívají zprávy od České národní rady a vojenského velitelství, prof. Matoušek vstupuje do vysílání z bunkru v Bartolomějské ulici. V podvečer je šířena opětovná výzva k darování krve. Po 19. hodině je oznámena zpráva České tiskové kanceláře: „... dnes v 15:22 hod. po šestiletém boji Německo bezpodmínečně kapitulovalo!!! – Kapitulaci vyhlásil nový ministr zahraničí hrabě Schwerin Krosigk. Němečtí maršálové a generálové vrchního velitelství německé branné moci oznámili dnes, že všechna bojující německá vojska se bezpodmínečně vzdávají…“ Později večer je posluchačům zprostředkována přímá reportáž z Londýna oslavujícího konec války.

Památník na budově Husova sboru

Zdroje
Boj o rozhlas začal v sechs hodin. In: Příběh Rozhlasu [online]. 2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.pribehrozhlasu.cz/odhaleni-89+1/dramaticke-chvile/2759821.
Český rozhlas a Ješutová, Eva a kol. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003.
Disman, Miloslav. Hovoří Praha: vzpomínky na revoluční květnové dny 1945 v rozhlase. Praha: Svoboda, 1975.
Kokoška, Stanislav. Praha v květnu 1945: historie jednoho povstání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005.
Rems, V. Průběh bojů o Prahu, jak jej vysílal československý rozhlas: (5.–9. květen 1945). V Semilech: nákladem vlastním, 1945.

Pondělí 7. května 1945