Historiogeografové zkoumají vývoj regionů a krajiny

Jak v nich žili lidé a vyvíjely se společnosti? Tyto a podobné otázky si kladou odborníci ve vědní disciplině zvané historická geografie. Jak říká docent Pavel Chromý z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, propojením věd historických a věd geografických tak tento obor vlastně propojuje i bádání o prostoru a o čase, o minulosti.

"Snažíme se vyvodit a nalézt kořeny stávajícího stavu, který je v řadě případů problémový. To znaméná, že přispíváme i k řešení stávajících, dnešních problémů, se kterými se v regionech a v krajinách setkáváme a hledáme kořeny, těchto problémů pramenech kartografických, obrazových, písemných a snažíme se tak přispět k hodnocení vývoje a proměn vztahu člověka, společnosti a přírody - prostředí, ve kterém společnost žije," říká docent Pavel Chromý.

Pavel Chromý se zajímá především o mladší období historie, zabývá se druhou polovinou 20. století a zajímají ho zejména intenzivně přeměněné krajiny, které byly postiženy odsunem českých Němců a nedostatečným dosídlením, krajiny periferií, krajiny při bývalé železné oponě. Málokdo si totiž podle něj uvědomuje, že krajina v těchto oblastech a život společnostíi v ní před 70 lety vypadal diametrálně odlišně od toho dnešního stavu a řada problémů, které se řeší v regionálním rozvoji dnes, má vlastně kořeny ve velké revoluční změně, která v těchto oblastech proběhla.