Na co se bude dívat nový dalekohled Jamese Webba a jak byly objeveny tajemné stavby v Göbekli Tepe

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, z čeho je vlastně cigaretový filtr a jak dlouho se rozkládá v přírodě, nahlédneme do zatopené „jeskyně různonožců“ hluboko pod antarktickým ledovcem, představíme vám „pražirafu“ discokeryxe a na jeho příkladu si ukážeme, proč asi mají žirafy tak dlouhý krk; povíme si o objevu vraku lodi Gloucester, s níž málem utonul budoucí anglický král Jakub II., a nakonec vám představíme italskou astrofyzičku Margheritu Hackovou, které v Miláně nedávno postavili sochu.

Dalekohled Jamese Webba

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba na palubě|foto: NASA/Bill Ingalls, NASA Image and Video Library, CC0 1.0, ©

Astronomové loni dostali krásný dárek. Přímo na Boží hod Vánoční totiž z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně po řadě odkladů odstartoval americký dalekohled Jamese Webba. Složený v úhledném, více než šestitunovém balíčku, se vznesl na palubě rakety Ariane 5 ECA Evropské kosmické agentury. Ve vesmíru se pak už za letu ke svému cíli začal rozbalovat a chystat na budoucí práci. První plnohodnotné vědecké snímky a spektroskopická data z nového teleskopu slíbila NASA předvést letos 12. července. Snad toto datum neodsunou nějaké komplikace, způsobené nedávným nečekaně silným nárazem mikrometeoroidu do jednoho ze segmentů primárního zrcadla teleskopu.

Pozlacené zrcadlo dalekohledu Jamese Webba|foto:NASA/ Goddard Space Flight Center, NASA Image and Video Library, CC0 1.0, ©

Často se říká, že dalekohled Jamese Webba je nástupcem slavného Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tohle srovnání ovšem trochu kulhá. Webbův dalekohled je v mnoha ohledech jiný, řekl nám Petr Kulhánek, mimo jiné profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Kdo všechno se na konstrukci dalekohledu Jamese Webba podílel? Přístroje dalekohledu je třeba udržovat ve velkém chladu. Jak moc jim musí „být zima“ a jakým způsobem se toho dosahuje? Co všechno bude dalekohled pozorovat?

T-pilíře a kamenná zvířata

Fotografické panorama jednoho z kruhových objektů v tureckém Göbekli Tepe|foto:Shutterstock

Poblíž tureckého města Urfa, hlavního města stejnojmenné provincie na jihovýchodě země při hranicích se Sýrií, se nachází lokalita Göbekli Tepe. Je to archeologické naleziště zásadního významu, součást Světového dědictví UNESCO, o jehož existenci až do 90. let minulého století nikdo neměl ani tušení. Teprve pak se ukázalo, co v sobě skrývá nápadný pahorek o průměru 300 metrů, patnáctimetrové výšce a rozloze přibližně devíti hektarů: pozůstatky monumentální kamenné architektury, staré 12 tisíciletí. Smysl odkrytých, převážně kruhových konstrukcí s mohutnými sloupy ve tvaru písmene T, nám už dnes uniká. O to víc nás podobné památky fascinují.

Reliéfy na kamenných pilířích v Göbekli Tepe zachycují různá zvířata|foto:Shutterstock

Jak byly monumenty Göbekli Tepe objeveny? O tom hovoří Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Všechno to začalo v roce 1963, kdy se náhodou zjistila přítomnost jakýchsi kamenných struktur pod povrchem. Až v 90. letech tam však začal kopat německý archeolog Klaus Schmidt a jeho kolegové, kteří na sídlištním pahorku v Göbekli Tepe postupně odkryli několik unikátních kamenných staveb. Jak vypadají, jak jsou velké – a z jakého jsou kamene? A jsou pilíře ve tvaru písmene T opravdu stylizovanými lidskými postavami? A co si máme myslet o výzdobě těchto tajemných kamenných monumetů?