Na řemenu
Martin Toul
My taky nekoušeme...
Pes běhá a funí, občas štěkne.
HAJNEJ Co ty bestie?! Jen poď blíž...já tě...
ŽENA Huberte, Huberte.
HAJNEJ To je váš pes?
ŽENA Dobrý den. – Nebojte se, nekouše.
HAJNEJ Ještě abych se bál ňákýho čokla.
ŽENA Huberte. Fuj. Fuj, Huberte! - Nezlobte se.
HAJNEJ Vy se nezlobte, ale takhle by to nešlo, mladá paní, nechat běhat psa na volno, kde to sme?… Abyste se nedivila…
ŽENA Čemu nedivila?
HAJNEJ Pes na volno nemá v lese co dělat. Plaší mě srny… A všude to kálí…Co vy byste říkala, kdybych přišel k vám před dům, stáhl si kalhoty a vytentoval se vám tam? Co? Hádám, že by se vám to taky zrovna nelíbilo.
ŽENA Mám pytlík.
HAJNEJ Padesát metrů od posledního baráku musí být každej pes na řemenu, rozumíme si?… A když není, to mám pak právo střílet. Rozumíme si?
ŽENA Huberte, k noze. Huberte!
HAJNEJ Ale nebojte se mě, mě se nemusíte bát. Však já taky nekoušu. Ostatně říkám vám to, že ste tu nová, neznalá, jak to u nás na vsi chodí… říkám vám to ještě tak pěkně… posousedsku… Ostatně to ani není moje povinnost, vám to říkat. Dělám to jen vo svý dobrý vůli…že se známe… tak trochu… To že můžu střílet, ještě přece neznamená, že střílet budu, žejo? Vono je to všecko jen a jen na mým posouzení. Na mý dobrý vůli.
ŽENA Budu si to pamatovat.
HAJNEJ A nebojte se mě. Mě se nemusíte bát. Nikoho z nás.
ŽENA Já se nebojím.
HAJNEJ Že se nás furt tak straníte i s tím vaším Pinďulou?
ŽENA Pišťulou.
HAJNEJ Že taky někdy nezajdete na kus řeči… na pívo...mezi vobyčejný lidi...vy a ten váš Pinďula? Mezi vobyčejný lidi se vám nechce?
ŽENA Můj muž nepije a já...
HAJNEJ Tak ho nechte doma, však s ním asi moc zábavy neužije. Co? Chacha. Však my vás už nějak zabavíme. S chlapama vod nás se ješťě žádná nenudila, jestli mi rozumíte.
ŽENA Nezlobte se, ale bez manžela...
HAJNEJ Co?
ŽENA Nechci.
HAJNEJ Jo takhle.
ŽENA Promiňte. Už musím jít. Huberte, k noze! Fuj! To je fuj!
HAJNEJ Jooo... takhle. - Povídám padesát metrů, padesát metrů… A to je někdy sakra těžký takovejch padesát metrů uhádnout…takhle vod voka, vité? … to by se pak na mě nikdo ani nemoh zlobit, kdyby to bylo třeba jenom třicet… takhle vod voka, to je těžký… takže pěkně na řemen… Rozumíme si? Co? - Šak my si budem rozumět…
Osoby a obsazení:
Žena: Dita Mandová Vojnarová
Hajnej: Michal Przebinda
Autor: Martin Toul
Režie: Tomáš Soldán
Dramaturgie: Iryna Shkaruba
Zvukový mistr: Zdeněk Slavotínek
Produkce: Jindřiška Zornová
