Na webu Holocaust.cz je zpřístupněna databáze romských obětí holocaustu z českého území

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Databáze obětí holocaustu z českého území na webu Holocaust.cz

Na vzdělávacím webu Holocaust.cz je od 13. května zpřístupněna nová databáze romských obětí holocaustu z území dnešního Česka. Zatím obsahuje 329 jmen a do budoucna se bude ještě rozšiřovat. Obdobná databáze židovských obětí holocaustu je na webu Holocaust.cz už od roku 2008 a využívají ji lidé z celého světa.

Databáze romských obětí holocaustu zatím obsahuje údaje o mužích, ženách a dětech, kteří zahynuli v protektorátním tzv. „cikánském táboře“ Lety u Písku v době jeho fungování od srpna 1942 do srpna 1943. Vypracoval ji Institut Terezínské iniciativy, jehož ředitelka Tereza Štěpková říká.

Tereza Štěpková: „Jsou to lidé, u kterých máme potvrzeno, že zemřeli buď přímo v táboře, anebo v nemocnici nedaleko tohoto tábora. Ale jsou tam zařazeni proto, že byli v pozici vězně a v té své vazbě zemřeli.“

Eliška Waageová doplňuje, jaké údaje databáze obsahuje.

„Ke každé jednotlivé oběti lze najít kromě jména a osudu, že zahynul v Letech, také základní informace o místě narození, pokud se nám ho podařilo dohledat, i o datu narození. Zatím jsou tam pouze tyto textové informace. Archivní dokumenty tak, jak je můžeme znát od těch lidí, kteří byli pronásledováni pro svůj židovský původ, tam zatím nejsou, ale určitě bude v plánu v dalších obdobích tyto dokumenty vyhledávat a vracet i těmto lidem tváře.“

A jak dodává Tereza Štěpková, práce s osobními údaji obětí holocaustu Romů je velmi citlivá.

Tereza Štěpková: „My jsme v té části projektu databáze romských obětí holocaustu, do které jsme se dostali v této době, dost složitě hledali cestu k tomu, jakým způsobem uchopit údaje, jména, osobní údaje obětí nacistického pronásledování tzv. cikánů, jakým způsobem se o ta data dobře postarat. Zní to možná trochu divně, ale pro nás bylo opravdu velmi důležité, abychom s nimi pracovali citlivě, aby ta jména, která pořád rezonují i v rodinách současných potomků a lidí, kteří tu žijí s námi, byla citlivě ošetřena a abychom nekategorizovali oběti holocaustu Romů špatně. Tzn. abychom je znovu po těch více než sedmdesáti letech neuzavírali do nějaké škatulky, která by omezovala nebo špatně určovala jejich identitu, než abychom prospívali diskuzi o barvitosti identity každého z nás.“

V budoucnu by v databázi romských obětí holocaustu měla přibýt i jména vězňů dalších táborů.

Tereza Štěpková: „Další fází jsou lidé, kteří byli vězněni v druhém tzv. cikánském táboře na území protektorátu Čechy a Morava v Hodoníně u Kunštátu, a dále jsou součástí výzkumu kolegy Michala Schustera v památníku a archivu v Osvětimi. Chceme dokumentovat další osudy jak těchto vězňů, kteří byli do Auschwitz-Birkenau deportováni jak z těchto táborů na území protektorátu Čechy a Morava, tak těch, kteří těmi protektorátními tábory neprošli a byli buď přímo označeni jako tzv. cikáni, nebo v rámci deportací tzv. asociálů odvlečeni do vyhlazovacího tábora v Auschwitz-Birkenau. Takže to jsou kroky, které nás čekají v těch dalších fázích projektu. Na našich zkušenostech s databází obětí celkově vidíme, že ta práce je nikdy nekončící a další etapy budeme plánovat v dalších obdobích.“

Potomci romských obětí holocaustu mohou do databáze nabídnout například dokumenty a vyprávění o svých předcích.

Tereza Štěpková: „Tím cílem, ke kterému směřujeme je, že my dokážeme najít údaje úředního charakteru a třeba v archivních materiálech potvrdit, když v té rodinné paměti se uchovává, že dědeček byl v nějakém koncentračním táboře, tak moji kolegové jsou schopni ve většině případů dohledat ty informace, v kterém táboře a kdy to bylo. Ale na druhou stranu se od rodinných příslušníků můžeme dozvědět tu rodinnou paměť, jak se ty příběhy v paměti předávali a dokreslit tak ty strohé údaje z archivních materiálů.“

Databáze romských obětí holocaustu byla spuštěna v květnu u příležitosti dvou výročí. 7. května 1943, kdy dorazilo 858 vězňů z Let u Písku a Hodonína u Kunštátu do Osvětimi-Březinky. A 16. května 1944 se vězni „cikánského tábora“ v Osvětimi-Březince vzepřeli a odmítli nastoupit na cestu do plynových komor.