21. března  2015 v 09:05  rubrika: Mezi nebem a zemí

Výstava Kánon a dialog představuje byzantskou tradici napříč stoletími

Z výstavy Kánon a dialog: Byzantská tradice napříč staletími, které je do 13. května k vidění v obrazárně Strahovského kláštera v Praze - Foto: Jana Šustová

Z výstavy Kánon a dialog: Byzantská tradice napříč staletími, které je do 13. května k vidění v obrazárně Strahovského kláštera v PrazeFoto: Jana Šustová

Kánon a dialog: byzantská tradice napříč stoletími – to je název výstavy, která byla tento týden zahájena v Obrazárně Strahovského kláštera v Praze. Představuje byzantské památky ze sbírek Muzea ruské ikony v Moskvě a zápůjčky z fondů českých institucí. Je nutno říct, že Praha ani Česko dosud nehostily tak rozsáhlý a tak reprezentativní soubor nejstarších a nejlepších ukázek užitého byzantského umění, řecké a post byzantské ikonopisné malby.

Byzantské zpěvy v podání souboru Philokallia zahájily výstavu Kánon a dialog: byzantská tradice napříč stoletími, která je až do 13. května přístupná ve Strahovském klášteře v Praze. Co na ní návštěvníci uvidí, vysvětluje mluvčí kláštera Jan Stolár.  

Z výstavy Kánon a dialog: Byzantská tradice napříč staletími, které je do 13. května k vidění v obrazárně Strahovského kláštera v Praze - Foto: Jana Šustová

Z výstavy Kánon a dialog: Byzantská tradice napříč staletími, které je do 13. května k vidění v obrazárně Strahovského kláštera v PrazeFoto: Jana Šustová

Jan Stolár: „Je tam 74 exponátů, a když to řekneme velmi zjednodušeně, tak je to sbírka, která reprezentuje byzantské užité umění, a další část tvoří ikony. To byzantské užité umění sahá od 5. do 12. století a jsou to věci, které se u nás rozhodně nevystavují často.“  

Vystavené příklady byzantského užitého umění jsou spojeny s liturgií, jak říká Sergej Brun z Muzea ruské ikony v Moskvě.  

Triptych "Žena oděná sluncem" se zvěstováním Bohorodičce a se světci na bočnicích. Konec 17. - začátek 18. stol. Severní Řecko. Ze sbírek Muzea ruské ikony v Moskvě - Foto: Jana Šustová

Triptych "Žena oděná sluncem" se zvěstováním Bohorodičce a se světci na bočnicích. Konec 17. - začátek 18. stol. Severní Řecko. Ze sbírek Muzea ruské ikony v MoskvěFoto: Jana Šustová

Sergej Brun: „Jsou tam procesní kříže, chrámové lampy, lustry, náprsní kříže či ostatkové kříže, které nebyly nikdy dříve vystavovány, dokonce ani ve stálé expozici našeho muzea, jsou jen uloženy v depozitářích. Takže poprvé je na výstavě mohou vidět právě pražští návštěvníci.“  

Další část výstavy tvoří ikony a právě k nim se vztahuje její název Kánon a dialog. Jsou zde totiž zastoupeny ikony z období, kdy se začala potkávat přísná výtvarná tradice východu s uvolněnější výtvarnou tradicí západu. Slovo má spoluautorka koncepce výstavy Lenka Stolárová z Národní galerie v Praze.  

Jan Předchůdce - Anděl pouště. 2. polovina 17. století, Kréta (?). Ze sbírek Muzea ruské ikony v Moskvě - Foto: Jana Šustová

Jan Předchůdce - Anděl pouště. 2. polovina 17. století, Kréta (?). Ze sbírek Muzea ruské ikony v MoskvěFoto: Jana Šustová

Lenka Stolárová: „Nám se tady podařilo shromáždit ikony, které přesně vznikají v tom přelomovém období. Samozřejmě máme i mladší, ale základ té expozice tkví v 15. století a po pádu Konstantinopole, což byla taková Mekka ikonopisců, kteří dodržovali ten tradiční striktní kánon. A po pádu Konstantinopole v polovině 15. století se rozptýlili různě po Evropě. Většinou směřovali do Benátek, protože Benátky měly s Konstantinopolí poměrně dobré vztahy, a také na Krétu, která byla tehdy pod benátskou správou a kde vzkvétaly nově utvořené dílny.“  

Z krétských ikonopiseckých dílen vzešel například i světoznámý mistr El Greco.  

Lenka Stolárová: „Jak se potkávali, tak někteří ti umělci současně vstřebávali vlivy západní malířské tradice a někteří setrvávali v tom tradičním byzantském kánonu. A my rozdělujeme podle liturgických jazyků ikony, které vznikly tzv. in manira latina nebo in manira greca. Ty, které vznikaly in manira greca, se většinou striktně drží toho postbyzantského kánonu, kdežto ty, které řadíme k tomu liturgickému jazyku západní církve, vstřebávaly daleko častěji vlivy západního malířství – máme tady také několik ukázek tohoto typu. A tyto ikony potom dovolily, aby se tím vzájemným setkáváním a potýkáním obohatily obě dvě ty školy.“  

Katalog k výstavě Kánon a dialog. Byzantská tradice napříč stoletími - Foto: Národní galerie v Praze

Katalog k výstavě Kánon a dialog. Byzantská tradice napříč stoletímiFoto: Národní galerie v Praze

Za českou stranu jsou na výstavě zastoupena díla ze sbírek Národní galerie v Praze a Ústavu dějin umění Akademie věd. Její největší část však tvoří exponáty z Muzea ruské ikony v Moskvě, které bylo otevřeno v roce 2006 ze soukromé iniciativy a v současné době má více než 4500 sbírkových předmětů. Jeho pracovnice a kurátorka výstavy Jekatěrina Borisovna Solodovniková říká:  

Jekatěrina Borisovna Solodovniková: „Je to opravdu největší soukromé muzeum v Rusku a jedno z nejznámějších soukromých muzeí na celém světě.“  

K výstavě Kánon a dialog byl vydán bohatě ilustrovaný katalog v ruštině, češtině a angličtině. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas