Ježíšovo pomazání v Betanii

Byly blízko židovské Velikonoce a mnozí z venkova vystupovali před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: "Co myslíte? Že by nepřišel na svátky?" Přední kněží a farizeové totiž vydali nařízení, že pokud by se někdo dověděl, kde je, má to oznámit, aby ho mohli zajmout.

Šest dní před Velkou nocí přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, ten, který zemřel a jehož Ježíš probudil z mrtvých. Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali. Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje.

Juda Šimonův, Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: "Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?" To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co bylo do ní dáváno.

Ježíš řekl: "Nech ji. Ať jej zachová ke dni mé přípravy k pohřbu. Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky."

Velký zástup Židů se dověděl, že tam je; a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také proto, aby uviděli Lazara, kterého vzbudil z mrtvých.

Přední kněží se rozhodli, že zabijí i Lazara, protože mnozí z Židů kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.