Posvátnost bez klenby

29. červen 2017

Člověk se vztahuje k místům, kde prožil dětství, ke krajině svého rodu, k domovu, k místům, kde má pocit bezpečí, ale i něčeho, co ho přesahuje, něčeho posvátného. Posvátná místa byla pro člověka tisíce let čímsi nesmírně důležitým, čímsi, co ho spojovalo s vyššími světy, co dávalo jeho životu vyšší smysl. Právě toto spojení bylo do nedávna pro lidskou existenci tím nejdůležitějším.

Dnes sice na tento základní vertikální vztah zapomínáme, ale stále více lidí se vydává na pouť do Compostely, k Božímu kameni u Strakonic, k menhiru v Klobukách či ke studánce svaté Zdislavy u Jablonného. Snad někteří lidé opět vyšli hledat střed svého duchovního světa, bod, ve kterém můžeme vztyčit svou vlastní vertikální osu. Svůj duchovní domov, s jeho jistotami.

Moc pěkně to vyjádřila filozofka Anna Hogenová: „Domov je ‚ohňový střed světa‘ a v tomhle středu je člověk u sebe samého. Jestli má v dnešním světě něco smysl, tak je to domov, a to je v zeleném myšlení obsaženo jako základ. A domov, to je také naše planeta, Velká matka, Gaia. Proto má člověk být, jak říká Heidegger, pastýřem bytí. A být pastýřem bytí znamená vědět o posvátném“. Dalo by se dodat, že domov bez duchovního rozměru je jen místem, které opakovaně vyplňujeme do předepsaných kolonek formulářů.

Chrám v Panenském Týnci

K posvátným místům můžeme putovat, můžeme si je objevit, jejich posvátnost si můžeme dokonce stanovit sami. Individuální mytologie se netýká jen teorie postmoderního umění, i když i ta má mnoho s tradiční posvátností společného.

Takové posvátné místo, v poslední době často navštěvované, najdeme v Panenském Týnci. Nedostavěný gotický chrám nedaleko Slaného neláká jen obdivovatele architektury či milovníky historie, ale přicházejí sem úplně jiní lidé. Do chrámové lodi nahoře otevřené do oblohy proudí ti, kteří chtějí posílit zdejší energií, protože jsou přesvědčeni, že na jednom místě tu proudí ze země síla, která posiluje obranyschopnost organismu. Konají se zde také svatby, najdete tu lidi ve složité meditační poloze, těhotné ženy, které v důvěře strnuly pod vysokými zdmi, uprostřed nichž se nachází vyhlášená pozitivní zóna.

Panenský Týnec

Na místě středověkého kostela mohla být keltská svatyně, jejich přítomnost je tu archeologicky dokázána, byl tu významný ženský klášter, uvažuje se i o ukrytém hrobě sv. Anežky české. Ale nemusíme si vybírat, odkud síla plyne. Stačí usednout v klidu, pokud možno do středu stavby, a nechat ubíhat myšlenky, kam se jim zlíbí. Meditovat nebo se modlit. Prostě se tu zastavit a chápat toto silné místo jako svůj duchovní cíl. Jeden z mnoha na naší cestě.

autor: Václav Vokolek
Spustit audio