26. října  2008  rubrika: Šalom alejchem

Významy slova sionismus

Slovo sionismus označuje hnutí usilující o znovuustavení samostatné židovské přítomnosti v historické vlasti Židů - Erec Jisrael. Sám výraz pochází z konce 19. století, ale myšlenka návratu na Sion, opětného utvoření židovského státu, vznikla již v období po zničení prvního jeruzalémského chrámu roku 586 před občanským letopočtem. Jak praví 137. žalm: "Při řekách babylónských, tam jsme sedávali a plakali při vzpomínkách na Sion." Co však Sion označuje? Jaká je jeho historie? Právě o tom pojednává následující příspěvek.

Málokteré označení provází v hebrejštině tolik významů jako právě "Cijon", překládané do češtiny jako Sion. Toto slovo odvozené od výrazu "cija" - vyprahlé pouště - znamená přeneseně suché místo. Hebrejština však umožňuje i čtení "cajon" a potom slovo Sion označuje skálu, útočiště. V obou případech má etymologie svůj konkrétní význam. Slovo Sion tak odkazuje na judskou poušť, která na východě obklopuje Jeruzalém, a současně připomíná dávnou pevnost Jebusitů na jihovýchodě města. Když král David pevnost dobyl, přejmenoval ji na "Ir David" - "Davidovo město", jak se o tom můžeme dočíst v biblické Druhé knize Samuelově a První knize královské. Podle lidové tradice je král David pochován právě na místě v Jeruzalémě, kterému se dodnes říká "har Cijon" - "Hora Sion". 

Židovská tradice však se Sionem spojuje ještě další významy. Prorok Joel takto označuje jeruzalémskou chrámovou horu a spolu s prorokem Izajášem i celý Jeruzalém. Izajáš též výrazem Sion rozumí Judské království a jeho obyvatele případně Erec Jisrael - Zemi Izraele, chápanou i jako duchovní středisko veškerého lidstva. Tuto myšlenku vyjadřuje biblický verš "ze Sionu vyjde Zákon a Boží slovo z Jeruzaléma", který se pravidelně pronáší v synagogách při vyjímání posvátného svitku Tóry ze schrány. 

Po vyvrácení druhého jeruzalémského chrámu roku 70 občanského letopočtu a rozptýlení Židů v diaspoře se slovo Sion stalo především označením pro historickou vlast Židů. Ve středověké židovské poezii se vyskytuje celá řada tzv. "sionid" - ód na Sion, básní, které inspirovala myšlenka obnovené židovské přítomnosti ve městě králů Davida a Šalomouna. Když vzniklo moderní židovské národní hnutí za opětné vybudování domoviny v Erec Jisrael, idea návratu na Sion, hebrejsky "šivat Cion", se stala jeho symbolem. Bylo jen přirozené, že Stát Izrael, vytvořený roku 1948, pak slovo Sion vetkl také do své hymny. V jejím posledním verši se hovoří o místě pro svobodný židovský národ v "zemi Sionu a Jeruzalémě". Ještě dlouho po vzniku Izraele však zdaleka ne každý, kdo po Sionu toužil, mohl svou tužbu uskutečnit. Zvláště v bývalém Sovětském svazu byla žádost o emigraci do Izraele častým důvodem k pronásledování. Tisícům těch, kterým komunistický režim bránil vycestovat, se v židovském světě říkalo "asirej Cion" - "zajatci Sionu". Tato doba je již dnes minulostí. Dva z někdejších "zajatců Sionu" - Anatolij Ščaranskij a Jurij Edelstein - se dokonce stali významnými izraelskými politiky. 

Pro židovské společenství na celém světě byl Sion po dlouhá staletí vyjádřením nenaplněného snu. Dnes symbolizuje pokračování tisícileté tradice, jejíž přítomnost čerpá z dávné minulosti. 

Autor:  Leo Pavlát
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas