Zamyšlení Leo Pavláta: Svoboda svátku Pesach
Právě probíhající židovský svátek Pesach upomíná na biblický příběh o osvobození Židů z egyptského otroctví. O jaké svobodě to však svátek mluví?
Bible zeširoka popisuje útlak, jakému byli Židé v Egyptě vystaveni. Egyptský vládce je podezíral, že se v době války přidají k nepřátelům, a proto syny Izraele zatížil zvláštními daněmi, „trýznil je svými požadavky“, „zotročil robotou“, „ztrpčoval jim život těžkou prací“. Židé museli stavět faraónovi dvě města, ale neméně dřeli na poli, byli, jak doslova uvádí Druhá kniha Mojžíšova, „robotně zotročeni každou jinou prací“. A ne dost na tom, faraón přikázal, aby každý novorozený židovský chlapec byl utopen, a jen dívky byly ponechány na živu.
Řečeno dnešním jazykem faraón byl krutým a nelítostným diktátorem, jeho vláda byla totalitní. Faraónově rozhodnutí a libovůli podléhal jeden každý lidský život a dávná židovská historie připomíná ještě dalšího zlosyna, který chtěl s lidem Izraele nemilosrdně zúčtovat: perského královského rádce Hamana, jehož snahu vyhladit Židy připomíná Svátek losů Purim.
Jak Haman, tak dávno před ním otrokář faraón však ve své zlobě neuspěli, Židé se nakonec mohli těšit ze svobody. Židovská tradice proto zvláště zázračné pesachové události připomíná jako „zman cherutenu“ neboli „čas naší svobody“. Co se jí však vlastně míní?
Z vlastní perspektivy Židé vykročením z egyptské poruby ustavili svou svobodu jako bezpodmínečnou službu Bohu; stali se národem, který se zavázal pro náboženský život se zvláštními pravidly a povinnostmi. Obecnější pesachové poselství svobody k jiným společenstvím víry zní, že porážka faraóna znamená vítězství nad diktátorskou svévolí; jako Bohem stvořená bytost není žádný člověk jinému nadřazen, nikdo nemá nikomu sloužit. Jediný, před kým se sluší sklonit, je Stvořitel, k jehož obrazu, jak praví Bible, má člověk být.
O svobodě, jejíž význam svátek Pesach tak naléhavě připomíná, však možno uvažovat ještě dále a dobrým průvodcem nám při tom může být jazyk Bible, hebrejština. Jestliže židovská náboženská tradice označuje Pesach jako „zman cherutenu“ – „čas naší svobody“, existuje v hebrejštině pro slovo svoboda kromě „cherut“ i výraz „chofeš. Zatímco svoboda ve smyslu „cherut“ evokuje spíše nezávislost, nepodrobenost, svrchovanost, svoboda jako „chofeš“ je bližší svobodě coby volnosti, a tedy i nevázanosti. Je to svoboda, která může být i bez hranic a ohledů, svoboda bez odpovědnosti. ´
Takto chápaná svoboda skrytá za slovem „chofeš“ však v souvislosti se svátkem Pesach zmíněna není a je v tom možno vidět skryté poselství: Svoboda, kterou Pesach zvěstuje, není svoboda rozmarná a bez pravidel, svoboda libertinismu. Je naopak svobodou odpovědnosti za osud člověka, a tedy i osud světa.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
