19. listopadu  2018 v 19:50  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Terezín se stal osudem i pro Židy z Německa, Holandska a Dánska

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

V sobotu 24. listopadu uplyne 77 let od vypravení prvního transportu českých Židů do terezínského ghetta. Méně se ví, že zde byli vězněni i Židé z jiných zemí.

Terezín se stal osudovým místem především pro české a moravské Židy. Bylo jich sem násilně vystěhováno více než 73 000, z 60 382, kteří byli deportováni do vyhlazovacích táborů, přežilo 3267. Do Terezína však směřovaly i transporty odjinud. Ty z Německa, Holandska, ale především z Dánska přitom nacisté využili ve své lživé propagandě. 

42 000 Židů z Německa a 15 000 z Rakouska přicházelo do Terezína jako do „říšského starobince“ či jako takzvaní privilegovaní vězni – invalidé a vyznamenané osoby z 1. světové války. Místo nacisty slibovaného klidu je však čekalo jen martyrium ghetta a transporty do vyhlazovacích táborů. 

Památník Terezín - Malá pevnost - Foto:  Památník Terezín

Památník Terezín - Malá pevnostFoto:  Památník Terezín

Mezi 5000 Židy z Holandska, kteří do Terezína doputovali mezi dubnem 1943 a zářím 1944, byli rovněž Židé němečtí a rakouští, kteří se již dříve uchýlili do Nizozemska, a spolu s nimi i pokřtění Židé a významné židovské osobnosti. První holandský transport přijel v osobních vagónech, což nacisté vydávali za doklad spořádané přesidlovací akce. Transporty do Osvětimi se však holandským Židům nevyhnuly. Zahynulo jich zde více než 3000, ale pro 433 holandských Židů skončilo terezínské věznění přece jen šťastně. V únoru 1945 směli být přepraveni do Švýcarska, válku v Terezíně přežilo dalších téměř 1300. 

Ve zcela zvláštní situaci pak byli Židé dánští. Jak známo, dánskému hnutí odporu se v říjnu 1943 podařilo přepravit na lodích do neutrálního Švédska 7000 z nich. 476 osob však nacisté chytili a s předem daným záměrem deportovali do Terezína. Vězni z Dánska zde mohli dostávat z vlasti balíčky od podpůrných organizací, rodiny byly ubytovány pohromadě, a především: dánští Židé byli uchráněni před dalšími transporty. To vše však jen proto, aby spolu s vybranými vězni z Holandska sehráli zastírací roli při návštěvě delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v červnu 1944. 

Nacisté chtěli rozptýlit varovné zprávy o vyhlazování Židů a zinscenovali falešný obraz Terezína jako místa, kde je o Židy dobře postaráno. V narychlo zkrášleném ghettu návštěva proběhla podle přesně secvičeného scénáře a zpráva delegace, v níž byli i dva dánští zástupci, vyzněla pro nacisty příznivě. Zřejmě i to spolu se zájmem dánských úřadů o osud svých občanů umožnilo, že dánští Židé, kteří v Terezíně nezemřeli, mohli být v únoru 1945 dopraveni do Švédska. 

Alespoň jim a nemnoha holandským souvěrcům se tak ještě za války splnil sen o svobodě všech těch, jímž se terezínské ghetto stalo tragickým osudem. 

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas