Hraniční témata na jevišti
Divadlo utlačovaných zpracovává témata, která jsou za hranou. Vymyslel ho v 70. letech Brazilec Augusto Boal jako nástroj pro změnu. Používal divadlo utlačovaných původně při práci s rolníky a dělnickou nejchudší společenskou vrstvou.
V současnosti se používá po celém světě pro politický a sociální aktivismus, pro řešení konfliktních situací, komunitní práci, terapii, a legislativní otázky. Na to, jak se s touto metodou pracuje, se ptám Dany Moree z Fakulty humanitních studií UK a divadelníka Davida Tišera.
V České republice se divadlo utlačovaných učí na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, další podrobnosti se o něm dozvíte zde.
Divadlu utlačovaných se věnuje také vysokoškolská pedagožka Dana Moree z FHS UK. Spolu s dobrovolníky připravili dvě hry, Modrá je dobrá a Americký sen. Jejich hlavním tématem jsou problematické momenty soužití majoritní společnosti a jejích menšin.
Hlubší vhled a forma zážitkové pedagogiky
Divadlo utlačovaných umožňuje hlubší vhled do dané problematiky a také nabízí nové úhly pohledu. Skupina lidí – neherců – přehraje na jevišti své představení, a pak se ke slovu – i činu – dostane publikum. Může do scének vstupovat a navrhovat hlavní postavě alternativní řešení.
„Tak jako v životě se můžeme změnit jen my sami, i v divadle utlačovaných lze změnit jen jednání hlavní postavy,“ vysvětluje Dana Moree.
Někdy to jde celkem snadno, jindy se narazí na nepřekonatelné obtíže. „I to je ale cenný moment,“ říká aktivista a divadelník David Tišer ze skupiny ARA ART.
Umožní nám třeba pochopit, že někdy není chyba v jednotlivci, ale v systému nebo v nastavení celé společnosti.
