24. června  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Arménie byla prvním křesťanským státem

Papež František na návštěvě Arménie. - Foto:  ČTK

Papež František na návštěvě Arménie.Foto:  ČTK

Na návštěvě Arménie je o tomto víkendu hlava katolické církve. Papež František se setká nejen s katolickým společenstvím, ale například i s patriarchou Garekinem II. a s potomky obětí arménské genocidy.

Arménské království byl první stát, který přijal v roce 301 křesťanství za státní náboženství. Podle tradice přinesli evangelium Arménům samotní apoštolové Bartoloměj a Tadeáš:  

Michal Řoutil: „Již od třetího století víme, že do Arménie přicházeli syrští a římští, tj. byzantští misionáři, takže země byla velmi brzy christianizována.“  

Vysvětluje Michal Řoutil, odborník na východní křesťanství. A Vahe Asatryan k tomu dodává: 

Vahe Asatryan: „Křesťanskou identitu držíme i dodnes. Možná je to i proto, že muslimové žijí ve všech okolních zemích. Možná nám ta křesťanská identita pomohla zůstat jako stát na tomto území.“ 

Arméni přebývají v oblasti arménské vysočiny už tři a půl tisíce let. Jejich zem byla původně větší než dnešní Arménie.  

Vahe Asatryan: „Části Turecka, Ázerbájdžánu, Íránu i Gruzie kdysi byly součástí Arménie.“  

Převážná část Arménů se hlásí k Arménské apoštolské církvi.  

Michal Řoutil: „Patří do té rodiny velkých starobylých orientálních církví, má samozřejmě mezi nimi významné postavení protože skutečně jako první přijala křesťanství. V rámci různých diskuzí této skupiny církví ona hraje významnou roli. Už proto, že má své zastoupení po celém Blízkém východě, nejen na Kavkaze.“  

Zhruba jedno procento Arménů se hlásí k Arménské katolické církvi. Vztahy mezi Arménskou apoštolskou a Arménskou katolickou církví, jsou podle Michala Řoutila nyní určitě daleko lepší než v minulosti.  

Michal Řoutil: „Arménská katolická církev vznikla během 12. století jak výsadek prolínání křižácké kultury a kultury kilíkijské Arménie, posledního arménského království. Dnes má Arménská katolická církev asi 700 tisíc věřících. Má významné mnišstvo, mechitaristy, kteří přebývají jak v Benátkách, tak ve Vídni. Z řad těchto arménských benediktinů pochází řada učenců. To prolínání bylo natolik hluboké, že například jeden z posledních patriarchů ještě v Osmanské říši, Malachia Ormanian, byl původem arménský katolík, který se účastnil prvního vatikánského sněmu, ale pak přišel k Arménské apoštolské církvi.“  

Arménie má tři miliony obyvatel. Dalších skoro 10 milionů Arménů ale žije v exilu, vysvětluje Vahe, mladý arménský muž, který vyrůstá v Praze:  

Vahe Asatryan: „To je samozřejmě kvůli genocidě Arménů. Pomohla tehdy Francie, USA, Británie, skandinávské země. Dnes tam žijí další generace. Samozřejmě přijali novou kulturu, zaintegrovali se tam fantasticky, ale pořád drží i svou identitu. Já třeba považuju sám sebe za Arména, ale přijímám i lokální kulturu.“  

Během let 1915 a 1918 byli v Osmanské říši, pod kterou tehdy patřili, Arméni systematicky vyvražďováni. Ve východním Turecku jich žilo na dva miliony. Dnes je tam Arménů sedmdesát tisíc, vysvětluje Vahe. Genocida, přesto, že k ní došlo už před sto lety, ovlivňuje i další generace:  

Vahe Asatryan: „Ti, co teď žijí v diaspoře, vědí, že tam žijí z toho důvodu. Proč by se Armén narodil někde v Kalifornii? Tam mu samozřejmě rodiče vysvětlují, proč jsme tady. Můj pradědeček i prababička z obou stran přežili tu genocidu. Mám třeba dokumenty, kde vidím, že třeba pradědečkovi pomohli v nějaké americké instituci z ulice, když mu byli čtyři nebo pět. Pro mě je to neuvěřitelné, že se před dvěma, třemi generacemi mohlo stát s mým národem něco takového. Pro nás je to nejen součástí historie, ale i dnešní vize života a budoucnosti. A bude to součástí naší identity, dokud to Turecko neuzná.“  

Loni v dubnu svatořečil 1,5 milionů obětí arménské genocidy patriarcha Arménské apoštolské církve Garekin II. Prohlásil při tom: „Více než milion Arménů bylo deportováno, zavražděno a umučeno, avšak zachovali věrnost Kristu“. Jakou roli hrál v arménské genocidě náboženský prvek?  

Michal Řoutil: „Zpočátku v podstatě žádnou. Mladoturecké vedení Osmanské říše bylo sekulární. Později ovšem tento prvek zvlášť v regionálních událostech a po té, kdy začalo docházet ke konverzím k islámu, začal tento prvek hrát roli. Daleko zásadnější roli měl prvek politický a prvek ekonomický.“  

Turecko masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu označit odmítá.  

Michal Řoutil: „Dosud uznalo arménskou genocidu více než dvacet zemí. Mimo jiné Francie a Rusko, kde jsou početné diaspory, ale také Slovenko. Česko tak zatím neučinilo, ale snad se tak stane v budoucnu. Něco v tom smyslu naznačují i čeští politici.“  

O genocidě v této souvislosti mluví i papež František. Jaký význam má uznání genocidy pro Armény?  

Vahe Asatryan: „Nejen individuálně je to důležité, ale i proto, že by se takové strašné dějiny lidstva nenazývali tím, čím jsou. Jestli nebudeme nazývat něco tím, čím je, tak budeme mít problém v budoucnosti proti tomu bojovat. Teď to vidíme v Sýrii. Viděli jsme to v Kambodže, v Kosovu. Tím, že to uznají, uznají za pravdivou nejen historii Arménie, ale i historii lidstva.“ 

Autor:  Adam Šindelář
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas