Díky projektu 10 hvězd se znovuzrodil nádherný prostor synagogy v Brandýse nad Labem

7. září 2014

Jméno města Brandýs nad Labem stálo u zrodu jednoho z významných židovských příjmení – Brandeis. Jeho nositelem byl například první židovský soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Existence židovské obce v tomto městě je doložena už od roku 1515, ale násilně ji přervala nacistická okupace.

Výmluvně o tom svědčí místní židovský hřbitov, na kterém jsou poslední hroby z doby před 2. světovou válkou a za nimi je spousta volného místa, připravená pro poslední odpočinek dalších generací. Nelehký osud měla i místní synagoga, vystavěná v roce 1829, jejíž překrásný prostor se v posledních letech znovuzrodil díky projektu 10 hvězd.

Tato nenápadná klasicistní budova ležící asi 200 metrů severozápadně od hlavního brandýského náměstí v sobě skrývá synagogu a dům rabína. Koordinátor projektu 10 hvězd Jan Kindermann o ní říká:

Synagoga v Brandýse nad Labem

„Ta brandýská synagoga je také pozoruhodná, je tam dvoupatrová galerie pro ženy, ta synagoga je třetí v pořadí tam vystavěná. Je to jeden objekt pod jedním číslem popisným spojený s rabínským domem, kdy ze schodiště rabínského domu se vstupuje zároveň do té galerie, což také není úplně obvyklé, většinou synagogy mají nějaké vnitřní schodiště. Tady se tedy z domu vstupuje na ty galerie, které jsou dvoupatrové, ta synagoga za socialismu sloužila jako skladiště léčiv, po revoluci ji využívalo Židovské muzeum v Praze jako depozitář. A teď se z toho ze skladiště zase stala synagoga a partnerem je tam město Brandýs nad Labem, které ji provozuje.“

Co práce restaurátorů a stavitelů v synagoze v Brandýse nad Labem obnášela, vypráví architekt Jan Soukup:

Dvoupatrová galerie pro ženy v interiéru synagogy v Brandýse nad Labem

„Velkým překvapením pro mě byla brandýská synagoga, která byla přepatrovaná na tři podlaží, dokonce uprostřed byl ještě výtah, který tam vozil bylinky. Ta tři podlaží (přízemí a dvě patra) jsme vybourali. Když tu synagogu takto upravovali, tak naštěstí zachovali dřevěný Aron ha-kodeš, který byl v muzeu a teď se tam vrátil. Ale ty dřevěné empory se dělaly úplně nové podle starých fotografií, které samozřejmě ukázaly hodně, ale neukázaly všechno.“

A Jan Soukup dodává, že stavební práce přinesly i jedno překvapení.

„V brandýské synagoze jsme hledali rozsah toho prostoru před Aron ha-kodeš a hledali jsme bimu, a nakonec se pod tím našla ještě starší synagoga. Obrysy starší synagogy, která předcházela této tak špatně dochované.“

Aron ha-kodeš v synagoze v Brandýse nad Labem

V každém z patnácti objektů opravených díky projektu 10 hvězd je umístěna stálá expozice o judaismu. Čemu je zasvěcena expozice v Brandýse nad Labem, uvádí Jan Kindermann.

„Tam je expozice, která se jmenuje Prameny judaismu, což je pro toho návštěvníka poněkud náročnější expozice, ale věnuje se jazyku a písmu a kořenům, ze kterých čerpá dnešní civilizace. Je tam rozebrána Tóra, Talmud a celé židovské písemnictví.“

Provoz synagogy v Brandýse nad Labem zajišťuje městský úřad, jak říká pracovnice tamního Informačního centra Petra Fialová.

Bývalý byt rabína v objektu synagogy v Brandýse nad Labem

„Město Brandýs nad Labem jako partner projektu 10 hvězd zabezpečuje provoz, aby v průběhu hlavní turistické sezóny, čili od dubna do konce října byla synagoga každý den přístupná veřejnosti. Takže každý den mimo pondělí mezi 10. a 17. hodinou je možné navštívit tuto synagogu a mimo tuto hlavní sezónu bude možné na domluvu také pro skupinu zařídit. Takže to je ten prvotní plán a potom také bude samozřejmě využívána ke kulturním a společenským událostem, ať už to budou koncerty nebo v budoucnu třeba i výstavy.“

V Brandýse nad Labem se také dochoval židovský hřbitov.

Židovský hřbitov v Brandýse nad Labem

„Ten tedy není běžně přístupný, nemá ty své hlavní dveře otevřené pořád, ale je možné si půjčit klíče buď v synagoze, nebo později mimo sezónu v informačním centru, kde je také možné dostat základní informační letáček, aby lidé věděli, kam se to jdou podívat. Židovský hřbitov nebyl součástí projektu 10 hvězd, ale je přístupný, zachovalý, je to zajímavé místo a stojí za zhlédnutí. Není to daleko ani od centra ani od té synagogy. Dá se říct, že to působí depresivně, když se člověk dostane k novější části hřbitova, kde hřbitov náhle končí, protože s válkou tady skončila i židovská obec, která se po válce už nevrátila a ten hřbitov je v podstatě nedokončený, je tam spousta volného místa, končí to těmi hroby obětí 2. světové války.“

Po bývalé židovské komunitě v Brandýse nad Labem se dodnes dochoval také svitek Tóry. Ten však v roce 1964 komunistický stát spolu s dalšími zhruba patnácti stovkami dalších svitků odprodal do zahraničí. Dnes ho k bohoslužbám užívá židovská obec v Dublinu a její členové letos v červenci v nově opravené brandýské synagoze uspořádali bohoslužbu.

Poslední hroby na Židovském hřbitově v Brandýse nad Labem jsou z doby před 2. světovou válkou a za nimi je volná plocha pro pohřbívání dalších generací Židů, kteří však kvůli holocaustu nemohli svůj život dožít v Brandýse nad Labem
Spustit audio