Druhý život Karla IV. dokumentuje výstava v pražském Karolinu
Až do konce srpna můžete v prostorách Křížové chodby Karolina navštívit rozsáhlou výstavu Druhý život Karla IV. Jejím cílem je nastínit, jak byla jeho osobnost vnímána v průběhu staletí následujících po jeho smrti. Primárním cílem výstavy ale je poskytnout návštěvníkům příležitost spatřit co možná nejzajímavější exponáty spojené s tematikou Karla IV.
„Druhý život“ nejvýznamnějších historických osobností je stejně důležitý jako jejich žití skutečné. O tom, jak se v průběhu dějin měnily pohledy na Karla IV., vypráví historik Jan Royt.
„Karel IV. žil v paměti různých zemí po celá staletí a ne vždy to bylo jednoduché. Již za jeho života ho kritizovali Italové, že opustil Itálii, Němci mu zase vytýkali, že byl Pfaffenkönig, že byl jakýmsi kněžským králem, že příliš přál církvi. Na druhé straně třeba v tom 15. století po husitských válkách tady žila u katolíků představa toho ideálního krále, který zvelebil království a ozdobil je ostatky mnohých svatých atd., což husité zničili. Takže třeba Enea Silvio Piccolomini v té své známé Kronice české má tuto tezi. Přirozeně ty německé kroniky zejména z období císaře Maxmiliána ho pak kritizují, že byl otcem českého království, ale otčímem říše. A pak samozřejmě jsou ty interpretace v 19. století, ať už nacionalistické nebo antiklerikální, to je vždycky ambivalence.“
Zajímavé také bylo vnímání Karla IV. v průběhu 20. století.
„A Karel IV. pak za První republiky nebyl tak vyzdvihován, přirozeně, protože to byla jiná koncepce českých dějin, Palackého, ale přeci jen připomínán rozhodně byl. A během komunistické vlády pak došlo k určitým reinterpretacím Karla. Ale kupodivu třeba Jiří Spěváček, ač jaksi tam má určité marxistické prvky, tak velmi dobře o Karlu IV. psal. Byli tady i nějaké výstavy. Já si vždy pamatuji tu výstavu v roce 1978 věnovanou Karlu IV., kde to bylo Od Karla IV. ke Gustavu Husákovi. Ta osobnost Karla IV. byla reinterpretována.“
Profesor Jan Royt ještě nastiňuje, co je na výstavě Druhý život Karla IV. možné uvidět.
A na té naší výstavě máme celou řadu obrazů z 19. století, chtěl bych třeba připomenout Brožíka – Založení Univerzity Karlovy, ale máme tam i starší historické věci, připomínáme třeba vztah Jagellonců ke Karlu IV., ono tzv. renovatio regni, protože byl to Vladislav Jagelonský, který nechal vyzdobit Svatováclavskou kapli, znovu pořídit busty českých zemských patronů. A společně s pražskými měšťany nechal zřídit tzv. Prašnou bránu, která připomíná tu bránu Mosteckou. Takže chceme opravdu připomenout Karla IV., chceme připomenout také jeho vztah k Univerzitě Karlově. Máme tady i takový krásný předmět, což je mantelo, plášť Karla IV., který byl přivezen z Feltre z Itálie.“
Výstava probíhá v prostorách Univerzity Karlovy, kterou Karel IV. v roce 1348 založil.
„Univerzita byla v podstatě univerzitou konfesijní. Vyučující byli většinou řeholníci a kněží a samozřejmě Karel IV. se inspiroval modelem univerzity pařížské a univerzity boloňské, jak píše v zakládací listině. Tedy jakýsi kompromis mezi tou profesorskou univerzitou Sorbonnou a tou univerzitou boloňskou, která byla spíše žákovskou univerzitou. Ale založil ji stejně jako Sorbonnu pro čtyři univerzitní národy, které neměly stejné jazyky, a čtyři fakulty – ty tradiční: fakulta artistická neboli filosofická, právní, medicínská a samozřejmě teologická. Takže to jeho založení bylo opravdu velkolepé. Budovu univerzitě daroval až Karlův syn Václav IV.“
Výstavu Druhý život Karla IV. doprovází program pro školy.
