Film Aferim! otevírá tabuizované téma otroctví Romů v Rumunsku

24. říjen 2015

V českých kinech se od října promítá historický film Aferim!, který otevírá tabuizované téma otroctví Romů v Rumunsku, kde bylo zrušeno až v roce 1856. Aferim! je nejnavštěvovanějším rumunským filmem za poslední rok a bude reprezentovat Rumunsko v boji o Oscara. Snímek vznikl v rumunsko-bulharsko-české koprodukci.

Film Aferim! se odehrává v roce 1835 ve Valašsku, což je jedna z historických rumunských zemí. Četník Constandin a jeho mladistvý syn Ioniţă projíždějí na koních malebnou krajinou a hledají uprchlého romského otroka. Na cestě potkávají různé lidi a interakce s nimi ukazuje tehdejší předsudky a mravy. S Romy je zacházeno jako se zvířaty, jsou prodáváni na trhu jako otroci, jako zboží. Český koproducent filmu Jiří Konečný k tomu říká.

„Ten problém toho otroctví je dodnes málo diskutovaný problém v Rumunsku a potažmo v celé Evropě, je to do jisté míry tabu a je to jedna z těch věcí, o které rumunská společnost tu diskuzi musí teprve otevřít a dobrat se k tomu, jaký odkaz to nechává pro současnou společnost a pro to, z čeho ta společnost pochází. Je to ta obligátní věta, že znalost historie nám pomáhá lépe pochopit přítomnost.“

Film Aferim! Četníkův syn Ioniţă (Mihai Comanoiu) a romský chlapec (Alberto Dinache)

Významnými vlastníky romských otroků byly v minulosti rumunské kláštery. Ve filmu dokonce vidíme, jak četník Constandin na trhu prodá malého romského chlapce muži, který ho chce věnovat církvi. Výraznou postavou je pravoslavný kněz, který vyjadřuje své názory o různých národech. Například Židé podle něj nejsou lidé a Cikáni jsou na zemi jen proto, aby byli biti. A jak tvůrci filmu došli k tomu, že tyto předsudky vložili do úst kněze?

„Zase z autentických pramenů nebo z toho, jak by asi takováto osoba v tomto postavení tenkrát mluvila, protože ta korektnost, kterou ve společnosti pěstujeme dnes, tehdy nebyla tak silná, takže ty věci se říkaly mnohem více bez obalu a dokonce kdo byl ve vyšším postavení, si mohl více verbálně dovolit. Takže zrovna byť by ten pop měl být symbolem křesťanské lásky, tak z pozice svého mandátu právě on hlásal ty pravdy a utvářel kánon toho názoru. On se zejména naváží do Židů a pak nálepkuje jednotlivé národy – co jsou to Italové, jací jsou Angličané, Turci atd.“

Film Aferim! Bojar (Alexandru Dabija) trestá otroka Carfina kastrací

Film Aferim! získal na filmovém festivalu v Berlíně Stříbrného medvěda za režii.

„Řeknu jednu historku z Berlína, kde jsme měli tiskovou konferenci na Berlinale. Režisér se jmenuje Radu Jude, čte se to [Žude], což nemá nic společného se Židem, ale v rumunštině to znamená něco jako soudce. Ale hned na internetu v komentářích a na sociálních sítích po udělení té ceny jedny z prvních komentářů byly: ‘To je zase ta židovská klika, co to má všechno nějak zařízené a zařídila si i tu cenu!‘ Takže chci říct, že dnes hlásnou troubou těchto nekorektních hlášek je často internet. A asi se toho jako u spousty ostatních témat v tom filmu moc nezměnilo na tom světě.“

Režisér Radu Jude

Snímek je natočený na černobílý filmový materiál 35 mm, což je dnes už velmi vzácné.

„Film se natáčel relativně krátce na to, jak je výpravný. Bylo to zhruba 25 natáčecích dnů vloni v létě – v červnu a v červenci.“

Aferim! je tvrdou lekcí historie o Romech, kteří byli ještě v 19. století v Rumunsku zotročeni a kteří jsou dodnes diskriminováni a vyloučeni ze společnosti. Slovo má rumunistka Jarmila Horáková.

Film Aferim! Mihai Comanoiu, Teodor Corban a Cuzin Toma

„Samozřejmě Rumun bude ten film vnímat jinak, než zahraniční divák, i když si myslím, že mezinárodní úspěch toho filmu dokazuje, že tam něco rezonuje i u mezinárodního publika. I když je ten film zasazen do velmi konkrétních reálií, do velmi konkrétní situace a je tam velmi konkrétní příběh, tak z té konkrétnosti vyplývá i jistá nadčasovost, jak se to vlastně u dobrých děl nejen filmových, ale i literárních stává.“

Slovo Aferim! použité v názvu filmu pochází z turečtiny, kde znamená „Bravo!“.

Spustit audio