Jak slaví Velikonoce pravoslavní křesťané v Řecku
Také pro ortodoxní křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem. Samotnému slavení zmrtvýchvstání Ježíše Krista předchází takzvaný Velký týden, u nás označovaný Svatý nebo Pašijový týden. Jeho první den se shoduje s naší Květnou nedělí. V Řecku se vyznačuje všudypřítomnou zelení, včetně palmových listů.
V souladu s tradicí předchází samotné Květné neděli připomínka jednoho ze skutků Ježíše, které jsou popsány v Bibli: vzkříšení Lazara, které v Řecku připadá na Lazarovu Sobotu. Jak oslavy prvních dnů Velikonoc probíhají, jsme natáčeli přímo v bývalém hlavním městě Řecka Naufpliu.
Je slunná sobota a na hlavním náměstí města Naufplio jsou desítky dětí. Na hlavách mají zelené věnce a v rukou drží zelení a palmovými listy ozdobené kříže. Starosta města Naufplio Dimitrios Ioannis Kostouros mi vysvětluje právě probíhající tradiční oslavu.
Dimitrios Ioannis Kostouros: „Dnešní den slavíme Lazarovu sobotu. To znamená, že slavíme vzkříšení Lazara z mrtvých, což je jeden ze zázraků, který Kristus vykonal krátce před dobou, kterou dnes označujeme jako Velký týden. K této příležitosti vyrábí děti speciální druh sladkého pečiva, takzvané Lazarakia [lazarákja], zpívají velikonoční koledy a my dospělí je odměňujeme cukrovinkami. Děti nám na oplátku dají Lazarakia a taktéž květiny.“
Přemístil jsem se ke dřevěným stolům lemujícím náměstí bývalého hlavního města Řecka Nafplia. Za jedním z nich stojí dívka Eleni, která má na starosti stále probíhající přípravu dalších rekvizit. Co by měla celá akce dětem přinést?
Eleni: „Děti nejen, že připravují už zmiňované sladké pečivo. Ale z důvodu uchování řeckých tradic a zvyků vyráběly i věnečky z vavřínu a palmového listí, jelikož zítra nastane další významný svátek a to Květná neděle, kterou začíná velikonoční čtrnáctidenní. Je důležité, aby děti pochopily, co budeme oslavovat dnes i v neděli.“
Jaké další motivy je možné za připomínkou vzkříšení Lazara nalézt?
Eleni: „Vážeme květiny do kytic, abychom přivítali jaro, ale taktéž abychom si připomněli událost, při které Ježíš Kristus vstoupil do Jeruzaléma a obyvatelé jej vítali palmovým listím a květy. Tyto tradice se dodržují především kvůli dětem, aby snáze pochopily význam Velikonoc. Jelikož ty jsou spjaty nejen s církví, ale i obecně s příchodem jara a vůní přírody.“
Po sobotní připomínce vzkříšení Lazara oslavy pokračují. Ráno se městem Nafplio rozezněly zvony a v ortodoxních kostelech začaly znít chorály. Večer následovaly byzantské hymny i Mozartovo Requiem. Více mi řekl vedoucí místního sboru a odborník na tradice Theodosis Antoniadis.
Theodosis Antoniadis: „Nastal první den Velikonoc a to Květná Neděle. Což je v podstatě den, který uvozuje Velký týden a následné Pašije Ježíše Krista. Jedná se o specifický den v souvislosti s historií. Ježíš vstoupil do Jeruzaléma na oslu, kde na něj už všichni čekali, aby jej v průvodu přivítali palmovým listím. Pohlíželi na něj jako na člověka, ale taktéž jako na Mesiáše, kterého chtěli velebit. A tak se i stalo. Samozřejmě, Velký týden, nezvěstuje to, co se stalo v době Květné neděle. Hlásá především těžkosti, se kterými se v době velikonoční Ježíš potýkal. V Řecku slavíme v chrámech a kostelech i dny, které předcházejí ukřižování a Vzkříšení Krista.“
Jakým způsobem?
Theodosis Antoniadis: „V těchto v Řecku slavíme a naříkáme nad zradou, zatčením a ukřižováním, ale i nad pohřbením našeho Spasitele a Pána. Proto Řekové při mších zpívají žalmy a hymny na Kristovu počest. Na Velký pátek, tedy v den, kdy byl Kristus ukřižován a pochován, připadají oslavné písně. Tímto způsobem chceme prokázat lásku a víru k Synu Božímu, který se za ně obětoval. Ovšem na konec přichází Vzkříšení, které je pro celý křesťanský svět vítězstvím a vysvobozením. V Řecku se toto Vzkříšení slaví přesně o půlnoci ze soboty na neděli. Po mši přichází čas oslav.“
Jak tedy následně ortodoxní křesťané prožívají druhý týden Velikonoc?
Theodosis Antoniadis: „Lidé připravují speciální pokrmy, které měly kvůli půstu čtyřicet dní před Velikonocemi zakázané. Pijí, veselí se a oslavují. Tento Velký půst se dodržuje velice přísně. Velkou nedělí ale končí a veškeré jídlo je znovu povoleno. Což značí i obrození života. A přesně toto má půst symbolizovat. Obrození života a Kristovo vítězství nad smrtí. A tak i my znovu ožíváme při příležitosti Velké neděle.“
