Jaké problémy se objevují při restaurování kumránských svitků
Sada pinzet, kartáčků a zejména trpělivost jsou výzbrojí několika vyvolených osob, které se jako jediné na světě mohou dotýkat vzácných kumránských svitků. Bojují proti nečekanému a urputnému nepříteli, proti izolepě, jíž kdysi někdo vzácný pergamen přelepil. Píše o tom francouzská agentura AFP.
"Nepovažuji to za práci, ale za požehnání," říká Tanja Bitlerová, když přejíždí nástrojem podobným skalpelu po okrajích malého kousku pergamenu. Tanja a další tři ženy, které jsou stejně jako ona původem z bývalého Sovětského svazu, dostaly za úkol zrestaurovat svitky staré 2000 let a nalezené před několika desetiletími u Mrtvého moře. Musí zajistit, že vystavené svitky budou v co nejlepším stavu. Pergamen poznamenal bohužel nejen čas, ale také nevhodná konzervační technologie.
Ženy už 18 let den po dni s mimořádnou opatrností stahují ze svitků izolepu, jíž někdo v minulosti slepil jednotlivé útržky pergamenu a papyru. "Lepicí páska byla tenkrát novinkou a lidé si mysleli, že je to pro pergamen dobré řešení. Už v 60. letech ale bylo jasné, že je to katastrofa. Materiál z pásky pronikl do pergamenu a uspíšil jeho rozpad," říká šéfka restaurátorského oddělení izraelského úřadu pro starožitné památky Pnino Šorová. Restaurátorky pracují v malé laboratoři Izraelského muzea v Jeruzalémě a Šorová odhaduje, že k očištění svitků bude potřeba ještě dalších 18 let.
Asi 900 rukopisů bylo nalezeno v letech 1947 až 1956 v jeskyních v Kumránu u Mrtvého moře. Byl to nejvýznamnější archeologický objev všech dob, jelikož jde o staré náboženské texty sepsané v aramejštině, hebrejštině a řečtině. Součástí byly také vůbec nejstarší známé texty ze Starého zákona. Nejstarší ze svitků podchází ze 3. století před naším letopočtem, nejmladší z roku 70 po Kristu, z roku zničení Jeruzaléma Římany.
"Všechny byly napsány v období klíčových pro západní civilizace, v době, kdy se judaismus a křesťanství vyvíjely v náboženství, jaká známe dnes. Podávají svědectví o našem společném původu," říká Šorová. Rukopisy jsou uloženy v Izraelském muzeu. Ty nejkrásnější z nich jsou k vidění v jednom z tlumeně osvětlených sálů, ale vždy jen několik měsíců. Jinak odpočívají v šeru depozitáře, v němž je udržovaná vlhkost podobná té v kumránských jeskyních. "Kdybychom je ochránili ještě pro dalších 2000 let, vykonali jsme dobrou práci," uvažuje Šorová.
Svitky jsou mimořádně vzácná záležitost a nyní také předmět sporu mezi Izraelem a Jordánskem, které si na pergameny činí nárok. Tvrdí totiž, že se Izraelci svitků zmocnili za války v roce 1967 a že je odvezli z muzea v dobytém východním Jeruzalémě, který tenkrát spravovalo Jordánsko. Izrael tyto argumenty odmítá a trvá na tom, že svitky jsou nedílnou součástí náboženského, kulturního a historického dědictví Židů. Dokázat to má nový pětiletý projekt izraelského úřadu pro staré památky. Fragmenty pergamenů budou očíslovány a bez lepicí pásky sestaveny a seřazeny podle posloupnosti.
