Prezident Masaryk patřil k velkým zastáncům sionismu

9. duben 2017

President Masaryk se v Hilsnerově aféře rozhodně postavil proti pověře o židovské rituální vraždě. Méně je už známo, že patřil k velkým zastáncům sionismu. Osvědčil to i svou návštěvou britské mandátní Palestiny před 90 lety.

„Mně je sionismus a národní židovství velmi sympatické,“ uvedl prezident Masaryk v rozhovoru počátkem roku 1919. „Co se týká Židů v našem státě, jsou zde vedle sionistů takzvaní asimilanti. Jde tu o dva programy. Jednak, řekne-li kdo, že je Němec, mám to akceptovat, prohlásí-li, že je Žid, mám to rovněž akceptovat. To vyplývá již z práva na sebeurčení, kterého musí se použíti také na Židy.“

Své sympatie k sionismu projevil prezident Masaryk i činy. Na mezinárodním fóru plédoval pro vytvoření „židovské Palestiny“, měl pochopení pro domácí židovský národní směr, opakovaně jednal s představiteli mezinárodního sionistického hnutí, a dokonce jako první prezident demokratického státu navštívil židovská osídlení v britské palestinské državě. Byla to v dubnu 1927 jeho první větší cesta do ciziny od skončení války.

Do Jeruzaléma přijel vlakem z Egypta 8. dubna. Po odpočinku si následující den prohlédl nejvýznamnější židovské, křesťanské i muslimské památky „města míru“, jak by se také dalo hebrejské označení Jeruzaléma přeložit, a zavítal též do Betléma. Průvodcem mu byl pražský rodák, filosof Hugo Bergmann, který se jako přesvědčený sionista vystěhoval do Zaslíbené země již roku 1920. V jeho doprovodu prezident Masaryk navštívil třetí den svého pobytu Národní a univerzitní knihovnu a na hoře Skopus Hebrejskou univerzitu. Velké pozornosti se týž den dostalo jeho setkání s československou židovskou komunitou v Jeruzalémě. Ve čtvrti Mea Šearim Masaryka vítali nejen lidé v ulicích, ale i česko-hebrejský transparent.

Masaryk, byť jeho návštěva nebyla oficiální, byl místními britskými i židovskými představiteli přijat jako hlava státu, v jeruzalémské Velké synagoze se setkal s vrchním rabínem Kookem. Jeho návštěva židovského „jišuvu“ neboli osídlení tím však nekončila. V dalších dnech zavítal k Mrtvému moři a do Jericha a prohlédl si první židovskou zemědělskou osadu v Palestině Rišon Lecion. Jeden den strávil v Tel Avivu, v Galileji byl přijat v kibucu Chevciba založeném v roce 1922 i českými sionisty. Svou týdenní návštěvu pak zakončil v Haifě.

Při setkání s čelnými sionistickými představiteli na závěr svého pobytu mimo jiné řekl: „Věřím ve vaši práci. Doufám, že dosáhnete svého cíle a přeji vám štěstí a svobodu.“

Masarykovu návštěvu Palestiny od roku 1930 připomíná po něm pojmenovaný les v Galileji. Pro dnešek inspirující však zůstává především Masarykův vřelý vztah k židovským národním snahám.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio