Svitky od Mrtvého moře na internetu
Noviny International Herald Tribune věnují na svých internetových stránkách pozornost svitkům od Mrtvého moře, jež budou zanedlouho dostupné na webu. Korespondent Ethan Bronner popisuje, jak probíhá složitá procedura skenování svitků. Vše se odehrává v laboratoři, jejíž stěny jsou natřeny šedou barvou a je v ní vytvořeno klima jako v chladné jeskyni. Několik specialistů v tomto prostředí uskutečňuje náročné snímání vzácných dokumentů.
Je to historický počin. Každý z tisíců fragmentů je digitálně fotografován, tak aby se nejzkoumanější svitky na světě dostaly na internet. Vybavení specialistů tvoří vysoce výkonné kamery s vysokým rozlišením a světla, jež neprodukují teplo ani ultrafialové záření. Do digitální podoby se tak dostávají i ty části svitků, jež byly doposud prakticky nedostupné. Celý proces bude mít samozřejmě ohromný význam pro další zkoumání.
Svitky jsou staré 2000 let a našly se ve 40. letech minulého století v jeskyních blízko Mrtvého moře východně od Jeruzaléma. Obsahují nejstarší známé záznamy židovské Bible - s výjimkou knihy Ester. Jsou tam také apokryfní knihy a popisy rituálů náboženské sekty, jež existovala v Ježíšových časech. Objev vyvolal v daném období skutečnou senzaci. Některé svitky jsou na pergamenu a některé na papyru a podle vědců je možné datovat jejich stáří na třetí století před Kristem až první století našeho letopočtu.
Jen malá část svitků se zachovala ve větších kusech. Několik pergamenů je vystaveno v jeruzalémském muzeu, kde je můžete spatřit pod tlumeným světlem. Jinak se ale původní svitky rozpadly na zhruba 15 000 fragmentů, tvořících 900 dokumentů, což vyvolává neustálé debaty o tom, jak se mají jednotlivé fragmenty řadit, jaký mají původ a smysl - a co je na nich vlastně zapsáno. Svitky jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů informací z období tehdejšího židovství a raného křesťanství.
Po svém objevení byly svitky uzavřeny pro veřejnost. Přístup k nim měla pouze úzká vědecká komunita. V posledních 20 letech se ale situace zlepšila a v roce 2001 byly dokonce jako celek publikovány. Diskuse kolem nich jsou ale stále větší. Různá muzea na světě žádají jejich zapůjčení, aby je mohla vystavit a stále větší počet žadatelů k nim chce mít přístup. Šest svitků dostalo možnost vystavit židovské muzeum v New Yorku.
Izraelské úřady těší velký zájem o svitky, nicméně se obávají jejich poškození, jež způsobuje každé jejich vystavení světlu, teplu nebo vlhkosti. Některé části svitků už takto podlehly zkáze, takže se v klimatizovaných místnostech uchovávají i unikátní infračervené fotografie, jež byly pořízeny v 50. letech minulého století. Pouze tehdy byly všechny fragmenty nafoceny a některé záběry zachycují i místa, na kterých písmo mezitím podlehlo zkáze. I tato kolekce fotografií bude nyní převedena do digitální podoby.
Jedním z důvodů nynější digitalizace je snaha vědců zjistit, jak probíhá proces rozpadu svitků. Záběry budou tedy sloužit k monitorování jejich stavu. Současně se ale dostane lidem v minulosti naprosto nemyslitelné možnosti - dostat se k dokonale nasnímaným obrázkům svitků. Proces bude trvat pravděpodobně jeden až dva roky, potom ještě chvíli potrvá, než se dostanou snímky na web - říká Greg Bearman, který kdysi pracoval v laboratořích americké vesmírné agentury NASA. K nasnímání používá speciální kameru za 75 000 dolarů.
Až se tedy dostanou svitky od Mrtvého moře na internet, může se na jednotlivé fragmenty podívat z různých úhlů každý středoškolák. To je možnost, jakou po dlouhá desetiletí neměli ani mnozí renomovaní vědci kvůli obavám z možného poškození této unikátní sbírky - uzavírá svůj článek na stránkách listu International Herald Tribune z Jeruzaléma Ethan Bronner.
