Naděje pro lidi bez domova v Praze otevřela stomatologickou a psychiatrickou ordinaci

4. červen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zubní ordinace Naděje pro lidi bez domova

Křesťanská pomoc by měla mít zcela konkrétní formu. I to dokládá organizace Naděje, která od roku 1990 poskytuje řadu sociálních služeb. Pro lidi bez domova dokonce teď v Praze otevřela další dvě ojedinělé lékařské ordinace – stomatologickou a psychiatrickou.

Naděje už od roku 1994 poskytuje lidem bez domova péči praktického lékaře. V roce 2013 k tomu přibyla ordinaci gynekologa. A jak říká oblastní ředitel Naděje v Praze Jan Kadlec, klienti potřebují také stomatologickou a psychiatrickou péči.

Jan Kadlec: „Při naší práci v terénu jsme se setkávali jednak s lidmi, kteří si stěžovali na akutní bolesti zubů, a samozřejmě i stav toho chrupu svým způsobem odpuzuje jejich okolí a oni mají problém se začlenit. Takže tam jsou, co se týče stomatologie tyto dva hlavní záměry – jednak ulevit od bolesti, a jednak zlepšit celkový vzhled toho chrupu.“

Návrat k běžnému životu znemožňují také neřešená psychická onemocnění.

Jan Kadlec: „Z hlediska psychiatrické péče vycházíme z našich předpokladů, kdy si myslíme, že 10-15 % lidí, kteří žijí na ulici, potřebují přímo pomoc psychiatra. My už dlouhodobě poskytujeme pomoc psychologa, ale samozřejmě někteří z těch klientů potřebují dodržovat medikaci a tady jsme naráželi na častý problém, že oni třeba prošli psychiatrickými léčebnami, byli hospitalizováni, a pak byli propuštěni do ambulantní péče, do které se nikdy nedostavili. A ten jejich stav se na ulici stále zhoršoval. Takže chceme vyjít i tomuto problému naproti a pomoci ho řešit.“

Ordinace Naděje pro lidi bez domova

Psychiatrická ordinace Naděje je nyní otevřena každý pátek. Služeb zubaře mohou klienti zatím využít jednou za 14 dní.

Jan Kadlec: „My vzhledem k charakteru naší práce a té cílové skupině musíme tak různě skládat ty úvazky, teď jsme na tom tak, že máme zhruba 5 praktických lékařů, kteří se střídají v té ordinaci praktického lékaře. Máme jednu gynekoložku, jednoho psychiatra na částečný úvazek, a potom máme teď zubní lékařku, která může docházet do té stomatologické ordinace jednou za 14 dní na 4 hodiny. Tím naším cílem je rozšířit to aspoň na 8 hodin týdně, abychom zajistili nějakou základní dostupnost. Co se týče psychiatra, tak on je teď také dostupný 8 hodin týdně.“

Ordinace se nacházejí v denním centru Naděje v ulici U Bulhara, které denně navštíví průměrně 300 osob bez domova. Mohou tam získat stravu, sociální a psychologické poradenství, výměnit si oblečení a také se osprchovat. To má před návštěvou lékaře velký význam, jak dodává vedoucí terénního programu Aleš Strnad:

Aleš Strnad: „Výhodou je samozřejmě i to, že v případě, kdy se do těchto služeb dostaví osoba bez domova v zanedbaném hygienickém stavu, tak je možno, aby si tam vyčerpala službu hygieny a k tomu lékaři už pak přicházela ve stavu schopné vyšetření. A myslím si, že toto je oproti běžným zdravotnickým zařízením bezesporu výhodou.“

Kromě sociálních služeb nabízí Naděje také duchovní péči, jak říká Jan Kadlec.

Jan Kadlec: „Naděje je křesťanskou organizací ze své podstaty. My v rámci poskytování svých služeb nabízíme i tzv. misijní činnost, nebo duchovní péči. To znamená, že jednak spolupracujeme s dobrovolným duchovním, který dochází do některých našich azylových domů, a případně mají klienti vždy možnost základní křesťanské literatury, Bible, v tom zařízení. Takže můžou čerpat i z těchto zdrojů a potom poskytujeme každou neděli, vyjma prázdnin, pravidelné bohoslužby v nízkoprahovém denním centru v ulici U Bulhara.“

A jaký je o duchovní péči zájem ze strany klientů?

Jan Kadlec: „My jsme v průběhu let, kdy tyto služby poskytujeme, prošli určitým vývojem. Budu upřímný, když řeknu, že když jsme poskytovali služby mimořádně v neděli, protože dnes máme nízkoprahové denní centrum u Bulhara otevřeno 7 dní v týdnu. Takže když jsme ho poskytovali v neděli a bylo to spojené se stravou, tak zájem byl poměrně značný, tam docházelo až 90 lidí. Dnes, když mají lidé přijít opravdu pouze na bohoslužbu bez těch dalších podpůrných věcí, tak chodí kolem 6-10 lidí. A co se týče lidí v azylových domech, tak spíš ten zájem j v rámci jedinců, jednotlivců.“

Vysvětluje oblastní ředitel Naděje v Praze Jan Kadlec.

Spustit audio