Nakladatelství Sefer vydalo životopis rabína Jom Tov Lipmann Hellera
„Sefer“ znamená hebrejsky „kniha“ a stejně se jmenuje i nakladatelství Federace židovských obcí v České republice. Nedávno v něm vyšel nový titul - biografie žáka slavného rabiho Löwa rabína Jom Tov Lipmann Hellera, významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Hellerův životopis napsal profesor židovského myšlení Joseph Davis z americké Pensylvánie a nazval jej „Jom Tov Lipmann Heller 1578-1654 - portrét rabína“.
Rabi Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil nejprve jako mladý rabínský soudce a později jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Druhou část svého života proto prožil v Polsku. Ani ustanovení do prestižní funkce vrchního krakovského rabína však neznamenalo konec Hellerových trápení. Spolu s ostatními polskými Židy byl roku 1648 svědkem pogromů kozáků Bohdana Chmelnického. Hellerovy rozmanité rabínské spisy, téměř neznámé archivní dokumenty, ale především Hellerův jedinečný životopis dovolily autorovi knihy Josephu Davisovi vykreslit nejen osud tohoto rabína, ale také svébytný svět rabínských autorit 17. století a jejich myšlení.
Davis vysvětluje, jak se středoevropští židovští učenci přelomu 16. a 17. století stavěli k již dlouho existujícím otázkám Boží prozřetelnosti, víry v zázraky, lidského utrpení či přírodních katastrof. Mimoto popisuje, jak Heller a ostatní rabínští učenci reflektovali nové trendy – především studium kabaly, nenáboženských disciplín jako astronomie či filosofie, nebo jak vnímali potřebu nového vzdělávacího programu. Kniha si rovněž všímá, jak se Židé vymezovali vůči nežidovské společnosti nebo jak se stavěli k úřadům tehdejší habsburské monarchie. Neopomíjí ani popis existujících rozkolů v rámci židovské společnosti jako takové.
Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy.
Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera a o studii na téma „Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století“. Davisův text i Hellerův vlastní životopis přeložil z originálních verzí hebraista Pavel Sládek. Zařazeny jsou dále překlady několika básní z pera rabiho Hellera a nástupce rabiho Löwa Šlomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie „Dějinné události v liturgické poezii“. Tyto texty připravila hebraistka a překladatelka Jiřina Šedinová.
