Jaroch Jiří (1920–1986)

Jiří Jaroch - Foto:  archiv autora

Jiří JarochFoto:  archiv autora

Patřil k umělcům, kteří své hudební aktivity rozdělili na kompoziční a interpretační sféru. Jako skladatel se Jaroch školil v letech 1941 - 46 u Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři, u stejného profesora zůstal i později na hudební fakultě AMU. U Ladislava Černého se zdokonaloval ve hře na violu a jako hráč působil v několika komorních a symfonických tělesech. V letech 1945 - 47 byl mimo jiné členem orchestru Opery 5. května (dnešní Státní opery Praha). Významně se zapsal do hudebního vysílání Československého rozhlasu, kde pracoval nejprve jako hudební referent a od roku 1952 jako hudební režisér a dramaturg.

Jeho skladatelský rukopis se vyvíjel od pozdně romantických východisek k neoklasickému typu vyjadřování. Rozvinul také vlastní modální postupy a uplatnil cit pro pevně vystavěnou formu. Důležitou roli v jeho tvorbě sehrála inspirace dílem Miloslava Kabeláče. Je autorem výhradně symfonických a komorních skladeb. Mezi Jarochovy významné kompozice patří tři symfonie (I. 1954-56, II. 1960, III. 1968-69), symfonická báseň Stařec a moře (1961), Dětská suita pro noneto (1952) nebo Metamorfózy pro dvanáct dechových nástrojů (1968). Pro potřeby rozhlasového vysílání zkomponoval několik populárních skladeb (Jarní valčík, Furiant ad.) 

Tituly k pronájmu - viz Hudebniny k pronájmu (*.pdf) 

Tituly k prodeji:
Dětská suita
Tři věty pro housle, violoncello a klavír 

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas