Návštěva papeže v Chorvatsku vyvolala smíšené reakce

12. červen 2011

Minulý víkend navštívil papež Benedikt XVI. Chorvatsko. Čtyř a půl milionovou zemi, kde se 90 procent lidí hlásí ke katolické církvi. Považují jí za jeden ze symbolů národní identity Chorvatů. Návštěva však vyvolala i řadu rozporuplných reakcí, zejména v zahraničí.

Pro skutečnost, že se 90 procent věřících v Chorvatsku hlásí ke katolictví, se někdy této zemi s nadsázkou přezdívá jižní Polsko. Tam se po léta vede debata o možnosti umělého přerušení těhotenství. Právě jeho zákaz v Záhřebu podpořila hlava katolické církve. Některé komentáře to odmítly i s odkazem na možnost růstu nelegálních interrupcí. Dalším papežovým varováním byla přílišná sekularizace společnosti v Evropě a odklon od tradičních hodnot, zejména rodiny pod tlakem konzumního způsobu života.

Pozornost vyvolala jednoznačná podpora Benedikta XVI. vstupu Chorvatska do Evropské unie. Byla adresována nejen těm, kdo o přijetí země rozhodují, ale zejména ne nepodstatné části občanů Chorvatska, kteří se k integraci staví mírně řečeno rezervovaně. Zároveň je vyzval, aby Chorvatsko jako členská země bránilo katolické hodnoty.

Asi nejvíce kontroverzí vyvolala papežova modlitba nad hrobem někdejšího záhřebského arcibiskupa kardinála Stepince. Ten totiž v dubnu roku 1941 podpořil Nezávislý stát Chorvatsko, který vznikl pod patronátem nacistického Německa. Stepinac považoval jeho vznik za přínos a měl blízké vazby na vůdce ustašovců Ante Pavelče. Nicméně odmítal masovou perzekuci nechorvatského obyvatelstva – Srbů, Židů a Romů. Statisíce z nich byly povražděny, nebo násilně přinuceny ke konverzi ke katolické církvi. Brutalitou ustašovců byli šokováni i němečtí nacisté.

Stepinacova busta na hřbitově v Záhřebu

Po roce 1942 Stepinac často pranýřoval ustašovský nekřesťanský nacionalismus. Koncentrační tábor Jasenovac, kde byli masově vražděni příslušníci nechorvatských národů, označil za ostudu země. Kritici papežovy modlitby u hrobu Stepince se ptají, proč se papež nepomodlil i v Jasenovci? Stepinac se po válce stal bojovníkem proti komunistickému režimu, během kterého strávil několik let ve vězení a později v izolaci v rodné farnosti Krašič. Katolická církev zdůrazňuje jeho antikomunistické postoje. Nicméně jeho působení za vlády ustašovců je mnohdy považováno za kontroverzní, stejně jako jeho blahořečení papežem Janem Pavlem II v roce 1998.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio