Největší rána Pražskému povstání. Na rozhlas před 70 lety dopadla puma

Budovu Českého rozhlasu v Praze zasáhlo přesně před 70 lety torpédo. Po celé Praze se bojovalo, Němci se snažili ovládnout rozhlas. Po zásahu torpédem se jim podařilo ho umlčet. Ale ne na dlouho. Po hodině a deseti minutách se podařilo vysílání obnovit přímo z prostor vysílače.

Bylo přesně 17.40, 6. května 1945, když budova rozhlasu dostala od nacistů největší úder. Okolo zněla střelba, když nízko letící Messerschmitt Me 262 shodil půltunovou pumu. Ta ihned pronikla zadní stěnou vinohradské budovy dolů do haly, kde vybuchla.

Čtěte také

Umírá několik obránců a vysílací technika je natolik poškozená, že přes veškeré úsilí není možné z Vinohrad vysílat. Boje přitom stále pokračují, obětí na životech přibývá.

Vysílání skončilo. Na hodinu a 10 minut

„Plno odvážných Čechů v rozhlase zůstalo, někteří lidé ale začali utíkat nebo se druhý a třetí den do rozhlasu nevrátili. Neměli zbraně,“ vzpomínal po letech na květnové dny Otakar Matoušek, kterého Česká národní rada v roce 1945 jmenovala prozatímním ředitelem Československého rozhlasu.

Vysílání z Vinohrad po zásahu torpédem skončilo, rozhlas se opět ozval v 18.50 z boudy u vysílače ve Strašnicích. Jenže Němci i tak na budovu rozhlasu dál útočili a stateční Češi se bránili.