Německá jednota - rozdíly mezi východem a západem země přetrvávají

30. srpen 2005

"Jen smlouva o měnové, hospodářské a sociální unii zaručí, aby se z Meklenburska-Předního Pomořanska, Saska-Anhaltska, Durynska, Braniborska a Saska opět staly kvetoucí krajiny." Tuto větu pronesl v červnu roku 1990 na půdě Bundestagu bývalý spolkový kancléř Helmut Kohl. Je těžké dnes s odstupem času posoudit, kolik východních a západních Němců bylo tehdy skutečně přesvědčeno o pravdivosti těchto slov a kolik z nich jim věřilo, protože jim věřit jednoduše chtělo.

Zůstává také otázkou, nakolik tomu, co sliboval, věřil sám Helmut Kohl, který do učebnic historie vstoupil jako "kancléř sjednotitel".

Skutečností totiž je, že 15 let po znovusjednocení prochází Německem nadále hranice. Nejedná se pouze o pomyslnou hranici mezi - jakkoliv relativním - materiálním blahobytem starých spolkových zemí a chudšími poměry, které panují v nových spolkových zemích. Často je řeč také o hranici v hlavách lidí. Mnoho Němců dodnes sama sebe chápe jako "Ossi" nebo jako "Wessi".

Což je pochopitelné, pokud zohledníme skutečnost, že východní a západní Němci vyrůstali a žili ve dvou rozdílných zemích, ve kterých panovaly dva rozdílné politické a hospodářské systémy a platily jiné řebříčky hodnot. Přesto, že mluví stejným jazykem, mají za sebou 55 let odděleného vývoje, rozdílné životní zkušenosti a do společného státu vstupovali před 15 lety s poněkud rozdílnými představami.

Jak ve své analýze věnované této problematice před časem konstatovali Thomas Ahbe a Monika Gibasová působící na univerzitě v Lipsku, byli si východní a západní Němci v době znovusjednocení navzájem cizí a rozuměli si méně, než se všeobecně očekávalo. Veřejná diskuse o tomto fenoménu však byla vedena výhradně ze západoněmecké perspektivy, upozorňují oba odborníci na stránkách listu Aus Politik und Zeitgeschichte. Východní Němci byli najednou novináři i vědci shodně označováni jako ti zaostalejší, neschopni demokracie, jako lidé konzervativní a věřící v autority. Podle Ahbeho a Gibasové není náhodou, že východní Němci byli coby údajné "socialistické osobnosti" hodnoceni podle měřítek západoněmeckých osmašedesátníků. Výsledkem bylo konstatování, že obyvatelé pocházející z nových spolkových zemí mají sklony k autoritativnosti, že v nich zčásti zůstalo něco z fašismu a že své děti vychovávají poněkud represivně. Brzy se však ukázalo, že také východní Němci si jsou vědomi své kulturní odlišnosti, ba co víc, že na své východoněmecké identitě a na tom, že jsou jiní, trvají.

O tom, že problematika vztahů mezi východem a západem Německa stále skrývá značný konfliktní potenciál, svědčí i nedávné kontroverze kolem výroků některých německých politiků. Bavorský premiér a šéf CSU Edmund Stoiber začátkem srpna kritizoval údajně frustrované východoněmecké voliče. Braniborský ministr vnitra za CDU Jörg Schönbohm se zase koncem července vyjádřil k případu ženy z východoněmeckého Brieskowa, která zavraždila všechna svá novorozeňata. "Nucená proletarizace" z časů NDR podle něj na východě Německa vedla ke zpustnutí jeho obyvatel a posílení jejich sklonů k násilí.

Snad každému, kdo v roce 1990 doufal, že bude otázkou několika málo let, než se východ a západ Německa po všech stránkách sjednotí a než se sjednotí životní poměry, musí být dnes jasné, že se jednalo o iluzi. Uveďme jen několik ekonomických ukazatelů: zatímco průměrná míra nezaměstnanosti byla v červenci tohoto roku v tak zvaných starých spolkových zemích necelých 10 procent, bylo z oblasti bývalé NDR hlášeno v průměru skoro 17 procent nezaměstnaných. Ekonomická síla východního Německa dosahuje jen asi dvou třetin západoněmecké úrovně. Nadále pokračuje dramatický odliv obyvatel směrem na západ - od roku 1990 se pro odchod do západní části země rozhodlo téměř dva a půl milionů východních Němců. Již před rokem se přitom rozvinula debata kolem článku týdeníku Der Spiegel, v němž stálo, že od znovusjednocení získaly nové spolkové země finanční pomoc ve výši 1250 miliard eur. Toto subvencování má pokračovat i v dalších 15 letech. O jeho efektivnosti však odborníci i politici vedou spory.

Deník Süddeutsche Zeitung minulý týden doporučil přehodnotit tuto dosavadní politiku - ovšem to podle něj předpokládá její upřímnou bilanci a právě proto je to tak obtížné. "Znovusjednocení dvou německých států bylo politicky správné a podařilo se, ale to neznamená, že musí automaticky dojít k naprosté harmonizaci a souhlasu bez jakýchkoliv sporů," napsal doslova deník.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio