Neznámé skladby básnířky Sapfó a nejstarší elektromobil
První objev teplomilného netopýra Saviova v Praze, smrt nejstaršího plameňáka světa a nejbližší plány zemědělců z ISS.
Americký papyrolog Dirk Obbink, působící na univerzitě v britském Oxfordu, získal prý od jistého „anonymního majitele“ útržek papyru se dvěma básněmi, jejichž autorkou by měla být řecká básnířka přelomu 7. a 6. století př.Kr. Sapfó. Jedna z básní, která se dochovala celá, obsahuje prý zmínku o bratrech básnířky Charaxosi a Larichosovi; obě jsou pak údajně psány stylem a jazykem, který je pro milostné básně Sapfó typický.
Do jedné z pražských kanceláří vlétl v prosinci nečekaný host – vyhublý a vyčerpaný netopýr. Zaměstnanci ho předali ochráncům přírody, kteří o něj pečovali a před tím, než se konečně uložil k zimnímu spánku, jej také předvedli odborníkům. Ti určili, že se jedná o netopýra Saviova, teplomilný druh, jehož výskyt byl u nás zaznamenán zatím pouze na jihu Moravy, a to jen v několika případech. V Evropě jinak obývá hlavně Středomoří a Balkán.
V zoologické zahradě v australském městě Adelaide uhynul údajně nejstarší plameňák růžový na světě. Jmenoval se Greater a do adelaidské zoo se dostal jako dvouletý v roce 1933. Dožil se tedy třiaosmdesáti let. Možná vám to připadá neuvěřitelné, ale plameňáci růžoví se i ve volné přírodě v některých případech mohou dožít až padesátky a v zajetí mají přece jen mnohem klidnější život bez stresu a starosti o shánění potravy.
V jedné rakouské stodole se našel vzácný muzejní kousek – vůbec nejstarší vůz, který kdy navrhl konstruktér a rodák z Vratislavic nad Nisou Ferdinand Porsche. Modelu P1 z roku 1898 přitom vídeňská firma Lohner vyrobila pouhé čtyři kusy. Vzácný vůz se dochoval v původním stavu. Vypadá trochu jako kočár a jde dokonce o vůbec první elektromobil v historii. Jezdil maximální rychlostí 35 km/hod a na jedno nabití dokázal ujet až 80 kilometrů.
Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS by se v brzké době měla pokusně pěstovat rajčata, paprika a rýže, oznámili nedávno ruští vědci. Dojde k tomu po úpravách palubního skleníku Lada, které jsou naplánovány na rok 2015. Ruští odborníci už provedli v kosmu 23 experimentů s rostlinami, na orbitálních stanicích MIR a ISS pěstovali například hrách a pšenici. Plodiny měly i v beztíži a za umělého osvětlení dobrou výnosnost a kvalitu.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 6/2014, 8. února.
