Oceány plné odpadků a vysychající Urmijské jezero v Íránu

Ztracený obraz nalezený ve filmu, hrobka egyptské královny v Luxoru a plány českých a moravských polárníků na začínající sezónu.

Spící dáma s černou vázou. Obraz maďarského avantgardního malíře Róberta Berényho byl na aukci v Budapešti prodán v přepočtu za 5,5 milionu korun. Na ceně jistě získal i svým osudem. Ve 20. letech zmizel a objevil se až po 70 letech v Kalifornii. Ve starožitnictví v Pasadeně si jej za 400 dolarů koupili scénografové z Hollywoodu. Obraz si zahrál ve filmu Myšák Stuart Little, kde si ho všiml maďarský kunsthistorik Gergely Barki. Jak se obraz dostal do Ameriky, nikdo netuší.

Na hladině světových oceánů plave zhruba 269 tisíc tun plastových odpadků. Tento odhad zveřejnila nedávno organizace 5 Gyres Institute z amerického Los Angeles, a to na základě 24 monitorovacích výprav, které se uskutečnily během uplynulých šesti let. Z více než 90 procent se přitom jedná jen o části a úlomky původních předmětů. Plasty představují velké nebezpečí pro mořské živočichy – zvířata v nich mohou uváznout nebo je spolykají a ucpou si jimi útroby.

Kdysi největší jezero Blízkého východu, Urmijské jezero v severozápadním Íránu, z 95 procent vyschlo. Může za to demografický růst a rozvoj zemědělství, s nímž je spjata překotná výstavba přehrad. Ty bez jakékoliv regulace zadržují vodu z několika řek, které jezero napájí. Až teď, pět minut po dvanácté, se v Íránu rozjíždí program na záchranu jezera. Součástí programu jsou i peněžní bonusy, které budou rolníci dostávat za každý neobdělaný hektar.

Vysychající Urmijské jezero v Íránu

Tým francouzských a egyptských archeologů objevil v egyptském Luxoru hrobku manželky zatím neznámého faraona z období Nové říše, 19. nebo 20. dynastie. V hrobce se našly úlomky 20 pohřebních sošek s královniným jménem – Karomama. Bronzová socha královny toho jména už léta stojí v pařížském Louvru. Egyptologové se teď pokoušejí zjistit, za kterého z faraonů se provdala. Mohl to být i některý z panovníků slavné ramessovské dynastie.

29. prosince vyrazí z Brna další vědecká expedice na Mendelovu polární stanici v Antarktidě. Vědci budou na ostrově Jamese Rosse pobývat až do března. Jako vždy se zaměří na změny klimatu a vznik tzv. antarktických oáz. Budou ale také mapovat genetickou rozmanitost tučňáků, monitorovat reakce imunitního systému lidí na pobyt v extrémních podmínkách a zkoumat stárnutí plastů, vystavených mrazu a nízké úrovni stratosférického ozonu.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 52/2014, 27. prosince.