Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?

Elektřina ze slunce a větru, teplo z biomasy ze slámy. Na dánském ostrově Samsø jsou soběstační, ušetří tím lidé i region

Za necelé dva měsíce si budeme vybírat nové zástupce v Evropském parlamentu. Energetika a nahrazování fosilních paliv bude jedním z velkých témat i dalších pěti let. Průkopníkem v některých oblastech je v tomto ohledu Dánsko. To už před několika lety umožnilo to, co nedávno schválila i Evropská unie, tedy zavádět takzvané energetické komunity. Do jedné z nich, na ostrov Samsø, se v rámci seriálu k evropským volbám vydal trajektem redaktor Jakub Lucký.

„Úspěšně jsme přeměnili místní energetiku z topných olejů na vítr, slunce a biomasu z místních zdrojů,“ vysvětluje Søren Hermansen, který byl u zrodu místních komunit i u toho, když ostrov získal ocenění Klimatického lídra od OSN. A rovnou mne svým elektroautem bere do jednoho z nenápadných zařízení, které tu řeší vytápění, právě pomocí biomasy.

Komunitní vlastnictví

Je to sláma, která je tady z polí. Dřív ji zemědělci zaorávali, ale když ji zaoráte moc, tak musíte zase použít další hnojiva. A ještě předtím ji pálili přímo na polích, to už teď taky nejde. Takže je to pro všechny výhodné řešení, že to využíváme místo topného oleje,“ popisuje Hermansen.

Čtěte také

Nejde ale jen o topení slámou. Ostrov, který má asi čtyři tisíce obyvatel a v létě jednou tolik turistů má také větrníky a solární panely. Klíčové ale je, že jde o energetickou komunitu, něco jako družstvo: tedy že zařízení, teplárnu, větrnou elektrárnu, společně vlastní všichni, kdo jsou připojení. Každý se přitom zapojuje do rozhodování o chodu společenství.

Támhlety větrné elektrárny částečně vlastní místní farmáři a částečně komunita. Místní farmář chtěl povolení, a tak souhlasil s uvolněním pozemku pro další, společnou elektrárnu. Mohou se dívat na jeho, ale zároveň také na svoji. To neutralizuje odpor místních, protože se podívají z okna a vidí jejich vlastní elektrárnu, ne jen ty, co patří někomu jinému,“ popisuje Hermansen, jak místní přijali vizuální stránku elektráren.

Úspora i zisk peněz

Součástí různých menších komunit na ostrově jsou prý asi tři čtvrtiny obyvatel. Trochu pobaveně Søren dodává, že valné hromady komunit sice budují společenství, ale jsou náročné...

Na valných hromadách to nikdy nejde potichu a v klidu. Vždycky se objeví někdo, kdo potřebuje vést debatu, je rozčilený, nespokojený s tím, jak to výbor řídí. Ale taková je naše společnost, nejsme všichni stejní. A je to příležitost a lidé jsou rádi, že to mohou probrat,“ dodává Søren Hermansen.

Namísto dovážení topného oleje používáme slámu a místní prostředky, takže z toho místní region má víc peněz.
Søren Hermansen

Energetické komunity mají dopad nejen na peněženky jejich členů a klima. Pomáhají také udržovat často odlehlá společenství jako taková:

Namísto dovážení topného oleje používáme slámu a místní prostředky, takže místní region z toho má víc peněz. My šetříme a oni mají více peněz. Vytváříme nová pracovní místa. Zkoušíme nové věci, takže také přinášíme inovace,“ vysvětluje Dán výhody.

Produkovat vlastní elektřinu

To podle něj znamená, že se lidé nestěhují z jinak trochu odlehlého ostrova pryč. Právě dopad na místní region byl jednou z motivací i pro Michaëla Desveauxa, který se pokouší spustit energetickou komunitu ve vesnici Håstrup na dánském Fynu:

Čtěte také

Začali jsme s tím v létě 2022, když jsme viděli růst cen elektřiny a plynu. A chtěli jsme se před podobnými výkyvy ochránit a produkovat si elektřinu sami, přibližuje Michaël Desveaux.

Obec plánuje společně s další vesnicí nedaleko nakoupit větrnou elektrárnu a možná také zprovoznit sdílený tepelný kolektor Thermonet pro tepelná čerpadla. Začátek je ale podle Michaela to nejtěžší, protože rozjezd trvá roky a je nutné udržet lidi motivované. Těm, kteří se o to pokoušejí, příspívá dánská vláda. A v dalším funkčním období možná bude i Evropská komise. 

autoři: Jakub Lucký , agf
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.